Představení, v němž slovo se stalo tancem

„Jdou Josef Padevět se ženou Marií, Marie nechce dát z náruče raneček z peřiny přehozené vlňákem a v něm tiše obíhá krev temnotou tělíčka, které se každým tepem srdce přibližuje ke chvíli, kdy si samo sebe uvědomí a nechá se uchvátit nesmírným a krásným životem s obludami válek, snů a lásky, …“ František Hrubín, Lešanské jesličky

Ve vánoční baladě Františka Hrubína se prolíná příběh venkovských manželů, kteří se cestou od křtu staví v hospodě a na své dítě zapomenou, s biblickým příběhem útěku Marie a Josefa do Egypta a vraždění neviňátek Herodesovými žoldnéři. Proč si tvůrci, herec Vladimír Javorský a choreografka Lenka Vagnerová, vybrali právě tento text, psaný nádherným, barvitým jazykem, pro představení, kde je vyjadřovacím prostředkem tanec? „Vybrali jsme si to asi pro to, že to je neuvěřitelně nosná a hutná věc, psaná krásným jazykem. A ten krásný jazyk se v představení převede do krásného pohybového jazyka,“ říká Vladimír Javorský.

Krásný Hrubínův jazyk nezůstane pouze ve vizuální podobě, některé úryvky balady v představení také zazní.

A jak Hrubínův poetický jazyk inspiruje Lenku Vagnerovou? „Už když poprvé Vladimír Javorský s Lešanskými jesličkami přišel, viděla jsem tam hodně pohybu a obrazů. Je to tak krásně napsané, že už při prvním čtení mě napadalo, že to je pohybové představení, protože tam je silná magie obrazů. Ten text byl pro mne hodně inspirativní a nijak mne neomezoval.“

Kromě Marie s Josefem, hospodského a jeho ženy vystupuje v baladě ještě jedna záhadná postava, která je chvíli stínem, přízrakem, vandrákem nebo Herodesovým žoldákem. Kým je v inscenaci Lešanských jesliček? „Nějak jsme dospěli k tomu, že to je náš strach,“ objasňuje Vladimír Javorský, „že to je to, co nás pronásleduje. A čí je to nástroj, ten strach, to už neřešíme.“ Osobitým prostorem je v Hrubínově baladě hospoda, jako by vyzařovala zvláštní magii, které se Marie s Josefem bojí a současně je přitahuje: „To je místo, kde si má člověk ulevit od toho údělu vezdejšího, a třeba zjistit, že ta úleva není to nejlepší, co si může přát. Ta hospoda, to jsou takové svody, které nás lákají k jednodušším řešením.“