Retrospektiva mistra českého skla v rudolfínském Belvedéru
V Letohrádku královny Anny v Královské zahradě Pražského hradu je od 9. září otevřena výstava Ronyho Plesla, předního českého sklářského výtvarníka, designéra a pedagoga.
Působivou instalaci nazvanou Rony Plesl, představující jeho volnou i užitou tvorbu můžete vidět do konce října.
Ve svých jedenapadesáti letech má výtvarník, sochař, designér a pedagog pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové, Rony Plesl, na svém kontě řadu uměleckých úspěchů. O charakteru jeho práce hovoří kurátor výstavy, teoretik a novinář Adam Štěch, spoluzakladatel kreativní skupiny Okolo: „Pro mě je Rony Plesl výrazný solitér na české designérské nebo umělecké scéně, protože je osobitý právě svojí polohou čerpající inspiraci z historie. Nevymezuje se vůči aktuálním trendům, ale spíše využívá podněty z různých disciplín, které ho provázejí celý život. Mně osobně je to i velmi blízké, protože já se i třeba při své kurátorské práci setkávám s vlastními zájmy a vášněmi a to si myslím, že tvorba Ronyho Plesla v sobě velmi obsahuje.“
Rony Plesl o své tvorbě „Já jsem začínal jako člověk, který dělá volné umění, protože když jsem studoval na Umprum, tak i když dnes se to zdá už velice zvláštní, ale tehdy, ještě i v 80. letech 20. století, bylo designu, dá se říct, trošku sprosté slovo, byl vnímán jako cosi méněcenného. Dnes je to téměř naopak. A mě baví obě polohy, protože design je otevřený vůči lidem, je hodně komunikativní. Baví mě mluvit s lidmi z Pilsner Urquell, z Mattoni, baví mě pracovat s řediteli firem, pro které tvořím. A zároveň, volná tvorba je velice intimní a měla by být v podstatě úplně odříznutá od okolního světa. Právě tohle rozložení, myslím, má každý rád, prostě někdy jdeme na skleničku v podstatě skoro sami, ale jindy chceme mít velkou společnost.“
O instalaci v Belvedéru říká Adam Štěch: „Nám hrálo tzv. do karet, že Letohrádek královny Anny jednak je jedna mála renesančních staveb u nás a Rony je velký milovník renesance, působil dlouhá léta v Itálii, čerpá hodně z italského sklářského řemesla a designu, takže myslím, že i tohle, byť to je trošku náhoda, tak nám to velmi vyhovovalo. A druhá věc je možnost rozdělení po patrech. V přízemí se nachází opravdu ta nejčerstvější, monumentální volná tvorba a v prvním patře návštěvníci uvidí průřez retrospektivní tvorbou Ronyho Plesla. Dispozice letohrádku nám konec konců velmi pomohla.“
Aktuální preference Ronyho Plesla „Dlouho jsem přemýšlel o skleněné plastice, protože to je takový český fenomén, a zároveň vlastně hrozně mladá disciplína, s tím v podstatě začali Češi a málo se o tom mluví, že žáci profesora Libenského a předtím částečně i profesora Kaplického, byli první ve světě, který začali dělat sklo jako volnou záležitost. Má to své pro i proti, protože samozřejmě svět obchodu na to může reagovat, ale zároveň, zakládat plastiku na materiálu je hodně ošemetná záležitost. Já jsem se rozhodl, že všechny objekty budu nějakým způsobem protínat s fenoménem skla jako ne výtvarným originálem, ale vůbec jako s historií řemesla.“
Čím je pro Ronyho Plesla sklo?„Alchymistický znak skla je obrácený kříž na ležaté osmičce a už to vyjadřuje, že sklo vždycky bylo pro lidi tajemství. Ten materiál je vlastně neustále v pohybu, v každém skle je pnutí, i v tom okenním, a je to opravdu materiál, který lákal astrology. A tady vlastně stojíme blízko rudolfínské doby, a já se nedivím, že hodně sběratelů a umělců sklo láká, protože prostě nevyhnete se tomu, že sklo je opravdu výjimečné.“
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965










