„Všichni básníci přispívají k jediné neustále se rozvíjející Velké Básni.“ Vychází Teorie poezie Harolda Blooma

„Úzkost z ovlivnění je kniha o poezii, proti poezii i z poezie: podává rozbor počátku básnictví, ironicky omezuje jeho vznosné nároky a činí tak jazykem plným básnických obrazů a citací,“ čteme na zadní obálce knihy, která právě už svým titulem nutně budí pozornost.

Teorie vášnivého čtenáře s fenomenální pamětí„Tato krátká knížka nabízí teorii poezie pojatou jako popis básnického vlivu či jako výklad vzájemných vztahů mezi básníky,“ říká Harold Bloom v první větě úvodu. Ale pozor, jeho teorie psaná formou obratného, téměř hravého eseje, není příručkou pro básníky s návodem, čeho se vyvarovat a jakým způsobem dojít k úspěchu. Martin Pokorný charakter díla přibližuje takto: „Je to snaha vystihnout jádro poetické tvorby, především lyriky, z určitého svébytně amerického úhlu originality, novosti, čistoty ve smyslu čisté, panenské země ve smyslu amerického zakladatelského ideálu vstoupení na neobydlenou půdu. Blůům z tohoto mýtu vychází, ale potom ho určitým způsobem převrací.“

Harold Bloom: Úzkost z ovlivnění. Teorie poezie (obálka) |foto: Nakladatelství Argo

Úzkost je hybatelem básníkovy mysliPokud bychom se snažili vyzískat z Bloomovy teorie jisté poučení, pak snad právě v tom, že básník si musí svoji úzkost zachovat: „Ta úzkost z ovlivnění je podle Blooma pro básnickou tvorbu nutná.“ vysvětluje Martin Pokorný, „On si tam určitým způsobem buďto pohrává nebo se opírá o psychoanalýzu, kdy Freudovo pojetí vychází z názoru, že dospění třeba k vědecké nebo k básnické produktivitě je určitým překonáním vnitřního rozporu v podvědomí.“