„Měl jsem strach, aby se mechanismy samovolně nespustily.“ Kryštof Kaplan umístil objekty za Velké sklo

Právě před rokem zahájila svou činnost netradiční Galerie Výklady Axa sídlící ve velkých prosklených vitrínách ve vstupní chodbě do rekonstruovaného funkcionalistického hotelu AXA v Praze, v ulici Na Poříčí. O program galerie se stará historička umění Iva Mladičová, která k první výstavě letošního roku přizvala mladého sochaře Kryštofa Kaplana. Jeho instalaci tvoří jakési záhadné funkční mechanismy, konstrukce z kovových a dřevěných prvků propojené provazovými táhly.

Všechno je funkční a hybné, jen skryté ve vitrínáchKryštof Kaplan ve svých neobvyklých objektech zpřítomňuje význam potence podpovrchových dějů, k jejichž zviditelnění stačí jediný spouštěcí akt. „Pracuje s představou spořádané mechaničnosti neživého, jež se u živých subjektů obecně stává zástupným či únikovým stavem nebo procesem, akumulací zadržované tenze s těžko odhadnutelnými dosahy,“ uvádí Iva Mladičová.

Sám Kryštof Kaplan prohlašuje, že si váží konstrukční roviny díla, která „je pro mne způsob abstraktní práce s materiálem. Pracuji čistě s fyzikou a s pravoúhlými směry, protože fyzika mnoho jiného nedovoluje. A pak jsou tam závaží, která jsou částečně dekorativní.“ Důležitou roli v předložené sestavě hrají stav zadržené nebo postupně akumulované síly, vědomí bodu zvratu, možnosti silové akce a její transformace. Mechanika konstrukcí odkazuje k významově stěžejnímu prvku — k ploše samotných výkladů.