Hranice pravdy postavená na pomezí historie a fikce

18. červen 2015

František Šmahel představil v knize nazvané Hranice pravdy Jana Husa jako obyčejného mladíka, který nejprve usiloval o církevní kariéru a až posléze našel ve své práci vyšší smysl. Beletrizovaný dokument českého historika vyšel poprvé v roce 1969. Nakladatelství Argo nyní připravilo druhé vydání.

Autor v díle pojednává o dramatickém Husově procesu v Kostnici v letech 1414-1415, přičemž jeho sepsání bylo podmíněno dobovou společenskou situací na konci šedesátých let minulého století, kdy na své hranice pravdy dobrovolně vstoupili studenti Jan Palach a Jan Zajíc, které v dubnu téhož roku následoval jihlavský nástrojař Evžen Plocek.

V nakladatelské anonci čteme: „Šmahel svoji primárně historickou studii, založenou na dobových pramenech, jež z Husova zápasu činí příběh plný zvratů, osobního nepřátelství i boje za pravdu, zároveň pojímal jako memento pro současníky, jako poučení z minulosti pro přítomnost a budoucnost.“

03411554.jpeg

Jak se stal Hus Husem?Sám autor říká: „Když jsem se jako mladý badatel začal zabývat Husem, pak to byla postava, na níž ulpěl nános adorace, až zposvátnění. Ta postava vypadala jednolitá, jako by neměla žádné odstíny. Já jsem se postupně snažil zjistit, jak se ´Hus stal Husem´. Teprve, když se stal kazatelem na odpovědném místě, začal vnímat vše z nového pohledu.“

Hranice pravdy je psána formou reportáže, v níž Jan Hus vystupuje jako hrdina, jenž nepodlehl tlakům kostnických otců a jenž svoji pravdu hájit na kacířské hranici. Knihu doprovázejí Husovy listy z Kostnice v úpravě Bohumila Ryby (1900-1980).

autoři: Milena M. Marešová , zvl
Spustit audio