„Zapíjíme udržovanou domácností působivé placebo rodiny“
O pastech, které si na sebe klademe, o matkách a dětech, o nedovolené svobodě a žádaném pokrytectví, o tom všem pobaveně, drze, drsně a neméně něžně a jímavě píše Olga Stehlíková ve svém knižním debutu, básnické sbírce Týdny, kterou vydalo nakladatelství Dauphin.
Literární kritička a publicistka Olga Stehlíková vystudovala bohemistiku, obecnou lingvistiku a fonetiku na FF UK v Praze. Knižními recenzemi přispívala do deníků i na literární servery. Je jednou z editorek revue Pandora a jako redaktorka pracuje pro různá česká nakladatelství. Letos byla spolu s Petrem Hruškou editorkou ročenky Nejlepší české básně 2014.
Humor, ironie ani sebeironie sbírce nechybíMožná je zavedeným dojmem, že poezie je cosi vážného, „nadpozemského,“ dodává autorka, „něco, nad čím se nesmíme smát, protože bychom to znevážili. Ale já myslím, že poezie je prostě jen jeden literární druh, který si může dovolit to samé, co próza nebo drama.“
Nejsem tvůrcem miniatur„Mám ráda příběhy, to mě baví,“ odpovídá básnířka na otázku rozměrnosti básní i jejich obsahu. „Zajímalo mě, jak vypadá skutečné smíšení poezie s prózou, a protože jsem měla strach, že to nebude dobře pochopeno, tak abych na tento svůj záměr upozornila, tak jsem k většině básní přiřadila podtituly, které upozorňují na jednotlivé prozaické žánry.“
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
