Po vrstvách budovaný příběh v barvách džungle

Malíři Otto Plachtovi učarovala na počátku devadesátých let exotická tropická džungle a kultura domorodých indiánských obyvatel peruánské horní Amazonie. Pravidelně se tam vrací, žije v domě na břehu jezera, kde vznikala také jeho poslední série černých obrazů. Z jejich útrob se vynořují v zářivých barvách tváře, těla, rostliny, květy, ptáci, ryby i démoni.

„Postupuji ze tmy ke světlu, čepelí nože se prořezávám nocí a tak nechávám pronikat sluneční svit,“ píše ve svém textu Otto Placht. „Pracuji těsně před svítáním. Čekám, až záře vycházejícího slunce zaplaví horizont druhého břehu jezera a usuší poslední vrstvy barev. Pokaždé jiný a jinak barevný. Je to rituál, který mně spojuje s duchem džungle.“

Záznamy automatické kresby jsou budované ve vrstvách, s koncepcí neustálého návratu k prvotní čistotě výrazu, který ale podléhá okamžité proměně, mutaci, metamotfóze. „Přítomnost jako zhmotnění času zaniká, aby povstala v okamžiku tvoření nová forma, aby se odehrál nový příběh... Příběh v barvách džungle,“ objasňuje umělec, „končím v okamžiku, kdy cítím, že je cyklus rodících se a mizejících představ dokonán a vnější i vnitřní rozměry prostoru obrazu odráží prožitek aktuální zkušenosti.“