První Georgiáni a jejich doba v srdci britské monarchie

Proč je výstava časově ohraničena lety 1714 až 1760?Protože to jsou léta vlád prvních dvou Georgiánů, prvních dvou Jiří na britském trůnu. Roku 1714 na něj usedl Georg Ludwig, kurfiřt hanoverský, a stal se králem Jiřím I. Připomenu, že podle zákona o nástupnictví z roku 1701 směl a dosud smí usednout na britský trůn pouze protestant. Jiří I. se zároveň stal prvním konstitučním monarchou. Začala tak vláda hanoverské dynastie, ovšem skutečnou moc měl již parlament. Po smrti Jiřího I. v roce 1727 usedl na britský trůn jeho syn Jiří toho jména druhý. Ten vládl až do roku 1760. Po něm nastoupil Jiří III., který vládl celých šedesát let. Jiří III. je asi nejznámějším představitelem hanoverského rodu zejména díky filmu Bláznovství krále Jiřího s vynikajícím Nigelem Hawthornem v titulní roli. Ale to jsem se dostal už za rámec současné výstavy v Queen´s Gallery.

Jak tedy výstava vládu prvních Georgiánů přibližuje?Prostřednictvím více než tří set exponátů, především obrazů a kreseb, ale i mnoha kusů zdobeného nábytku, porcelánu. Například je vystaven míšeňský porcelánový čajový servis z roku 1725, dále tu jsou miniatury i různé dobové hodinové strojky, takže prostřednictvím těchto předmětů se snaží výstava vylíčit příběh vznikající Británie, ve své době nejliberálnější světové mocnosti, té velké kosmopolitní společnosti. Dodám, že ve spolupráci s Queen´s Gallery připravila televize BBC třídílný dokumentární pořad nazvaný První Georgiáni: Němečtí králové, kteří vytvořili Británii. Pořad však byl již odvysílán koncem dubna.

Výstava má podtitul Umění a monarchie. Měli hanoverští panovníci nějaké umělecké centrum?Jejich hlavní londýnskou rezidencí byl v té době Svatojakubský palác, Buckinghamský palác ještě neexistoval, začal se stavět až o sto let později. Ovšem Jiří I. zaměřil svou pozornost, svou uměleckou pozornost na Kensingtonský palác a najal si architekta Williama Kenta, aby vyzdobil jeho Reprezentační sál. Nechal také zaplnit Kensingtonský palác mnoha kusy toho nejlepšího nábytku té doby a v neposlední řadě nechal na stěny rozvěsit obrazy starých mistrů v čele Petrem Paulem Rubensem. Ovšem zřejmě největší patronkou umění byla královna Karolína, manželka Jiřího II., říká se o ní, že měla z členů tehdejšího hanoverského rodu největší intelekt. Zajímala se nejen o výtvarné umění, ale i o genealogii a měla přímo vášeň pro zahrady, takže nechala Williama Kenta zkultivovat zahrady v okolí Kensingtonského paláce, vlastně tak položil základ dnešních Kensingtonských zahrad, které jsou samozřejmě přístupné veřejnosti jako ostatně všechny královské parky.

Jsou na výstavě také obrazy známých evropských mistrů?Určitě. Tady bych jmenoval třeba Giovanniho Antonia Canala, známějšího jako Canaletto. Je tu zastoupen vynikajícím dílem, olejomalbou nazvanou Londýn: Pohled na Temži od terasy Somerset House k Westminstru z roku 1750. Jsou tu také obrazy jednoho z nejlepších anglických malířů georgiánské doby, od Williama Hogartha. Takže milovníci výtvarného umění si opravdu mohou přijít na své.