Manželství Francise Scotta Fitzgeralda a Zeldy Sayreové vydalo na román

„Rok 1922 pro nás byl zatím příznivý. Scott napsal zvláštně laděnou povídku Podivný případ Benjamina Buttona a získal za ni tisíc dolarů; já napsala tři nové články a za všechny dohromady vydělala přes osm set dolarů, což stačilo pokrýt náklady na rádio, které jsme si se Scottie náramně oblíbily – já, protože jsem díky němu měla k dispozici všechnu možnou hudbu, na kterou jsem mohla tančit, a Scottie proto, že jsem ji vždycky chytila a roztáčela po celém salonu a obě jsme se smály na celé kolo.“

Manželství romantické i zničující

Manželství Francise Scotta Fitzgeralda a Zeldy Sayreové bylo nepochybně inspirativní výzvou pro románové ztvárnění. Způsob jakým se ho ujala Therese Anna Fowlerová v knize Z jako Zelda, je možná nejlepší z možných. Autorka přiznává, že píše román, ale zároveň, jak upozorňuje překladatelka Olga Walló: „Vychází z faktografie, z prostudovaných dobových materiálů. A navíc se potom pokusila jako by obléknout do charakteru své postavy, pokusila se opravdu stát Zeldou a vidět svět jejíma očima.“ Fowlerová líčí celý život Zeldy Sayreové, dívky narozené v bohaté jižanské rodině, v sedmnácti zamilované do okouzlujícího F. Scotta Fitzgeralda, s nímž prožije zářné i destruktivní manželství. Když Fitzgerald v roce 1940 umírá, jsou to už téměř dva roky, co se viděli naposledy. U Zeldy propukla duševní choroba, zemřela osmačtyřicetiletá při požáru v nemocnici, v níž byla hospitalizovaná.

„Důležité jsou ale okolnosti,“ pokračuje překladatelka: „Theresa Anne Fowlerová též pochází z bohaté jižanské rodiny, která se blízce přátelila s Fitzgeraldovými, a tedy dá se předpokládat, že příběh té brilantní mladé dvojice byl asi součástí rodinné legendy, že v jejím oparu vyrůstala, a potom se s tím pokusila nějakým způsobem vnitřně vyrovnat, porozumět jejich stylu myšlení, protože Fitzgeraldovi byli brilantní – oni byli krásnější, rychlejší, a svým způsobem něžnější, než je průměr populace.“ Dvojnásobnou výjimečnost ovšem šťastné a skvěle vypadající manželství neuneslo. Opojný příkrov krásy a slávy se stal nesnesitelným díky alkoholu, kterému podlehli. Žárlivost a podezíravost dokončila ničivé dílo.

Byly to osobnosti rovnocenné?

Zůstala legenda, přitažlivé retro Fitzgeraldových románů s nenápadným dovětkem Zeldy Fitzgeraldové v jejích povídkách. Olga Walló: „Chtěla jsem říct, že byly, ale pak jsem se zarazila, protože literární historici a pamětníci vedou velký spor, kdo zničil koho. Oni ale nejen ničili jeden druhého, oni také jeden druhého podmiňovali.“

Příběh o soužití dvou krásných, inteligentních, „brilantních“ osobností, pod názvem Z jako Zelda, vydal Odeon.