Knížka pro ty, kteří nenosí hlavu na krku zbytečně

29. listopad 2013

Hlava v hlavě se urodila v hlavách Ondřeje Buddeuse a Davida Böhma, a tak vznikla „první česká hlavopedie“.

„Kamarád Petr z Chuchle/ má tváře tak napuchlé,/ že když vchází do dveří,/ málokdy se vmezeří.“

„Na počátku byla hlava,“ říká výtvarník David Böhm – ale především nápad a zájem. Co všechno má člověk v hlavě a na hlavě?

Původní idea byla oslovit několik autorů, aby řekli své, podstatné a „hlavní“. Aby se slovem vyjádřili k té „kulaté věci na krku, od ucha k uchu“.

Pak ale výtvarník potkal spisovatele, překladatele, šéfredaktora revue Psí víno a nositele Ceny Jiřího Ortena z roku 2013, Ondřeje Buddeuse. Když dali hlavy dohromady, našli tolik vzájemných podnětů, že téma zpracovali už jen společně, ve dvou.

Mapa hlavy, stupnice tvrdohlavosti, zamyšlení detektiva

Má to „hlavu a patu“? Nepochybně, a také je to zábava a v neposlední řadě poučení. Píše se tu, jaká je hlava zvenku i zevnitř, co je její součástí, je tu mapa hlavy, ale také řeč o paměti, snech nebo bolesti, dokonce nechybí stupnice tvrdohlavosti, zamyšlení boxera či detektiva. A k tomu spousta obrázků, na stránkách, které je možné rozkládat či překládat, prohlížet přes průsvitné stránky, nahlížet dovnitř i vně.

O hlavě jsou tu zábavné říkanky i vážné příběhy a definice. A kdyby se někdo postavil na hlavu, tak si třeba může přečíst australský příběh o tom, Jak přišel ptakopysk na svět. Ten, kdo to nedokáže, tak se ke knize zkrátka „postaví čelem“ a otočí si ji vzhůru nohama …a hlavou dolů, pochopitelně.

„Zvídaví lidé stárnou pomaleji, protože pomaleji stárne jejich mozek. Když ho člověk cvičí a dává mu nové podněty, má pořád na čem pracovat a nezakrní. A proto platí: buď zvědavý, budeš dlouho mladý!“

autoři: Milena M. Marešová , Helena Petáková
Spustit audio