Průvodce protektorátní Prahou sleduje, kudy kráčely dějiny

29. říjen 2013

Jak se měnila místa, kterými tzv. prošly dějiny? Co se odehrávalo ve veřejném prostoru a co za dveřmi soukromých bytů mezi lety 1939 až 1945? Na takové otázky hledal odpověď Jiří Padevět, když sestavoval Průvodce protektorátní Prahou.

Bývala „světlem oděná“, rozzářená i roztančená, ale také zahalená v smutku, šedivá, temná. Bývala městem králů, metropolí kultury i vzdělanosti, ale také jí procházeli uchvatitelé s touhou po ovládnutí strategických míst.Jaká byla Praha v době Protektorátu? Jak se změnily názvy ulic, kde sídlily správní nebo represivní úřady, odkud vycházely rozkazy a odkud tajná síť „tiché pošty“ odbojové činnosti? Co se dělo v palácích a jaká dobrodružství se udála třeba v soukromých bytech? V předmluvě ke knize Průvodce protektorátní Prahou o autorově záměru říká historik Robert Kvaček: „Jiří Padevět zachytil a představil tuto Prahu originálně, jako historii lidí spjatých s domy a místy. Takový ´místopis´ si žádal obrovitý průzkum literatury i pramenů, a také neobyčejný, hluboký vztah k tématu.“

Doba, kdy mizely pomníky

Tři roky bádal autor v archivech, porovnával, objevoval souvislosti, zjišťoval dosud neznámé okolnosti. Samozřejmé je, že zmíněna zde jsou místa proslulá, taková, kudy tzv. „kráčely dějiny“. Dobové fotografie je zachycují při demonstracích síly, přehlídkách moci, při oficiálních tryznách i fatálních porážkách. Ale jsou zde také jednotlivé ulice, postranní uličky, nejen hlavní třídy, ale též nenápadné byty, obchody, úřadovny, v jejichž zákoutích byla budována síť vzdoru a odporu. Viditelné bylo, když z veřejných prostranství zmizely pomníky legionáře Švece nebo prezidenta Wilsona, o to nenápadnější a „neviditelnější“ musela být odvaha těch, kteří ukrývali pronásledované.

„Soustředil jsem se především na události a působení lidí zapojených do odboje, na činnost nacistického úředního a bezpečnostního aparátu a vojenských sil, na jednání českých úřadů, jež musely spravovat každodenní život země v podřízenosti nacistickým orgánům,“ říká sám autor o záměru rozměrného díla. Kniha s podobným tématem se možná nestane jednoznačnou výzvou k systematickým procházkám. Ale pro pozorného čtenáře se zájmem o minulé děje, bude pročítání tohoto bedekru jistě přínosnou a vítanou příležitostí k poučení.

02994757.jpeg

Spisovatel, knihkupec a nakladatel Jiří Padevět se narodil v roce 1966, absolvoval Střední průmyslovou školu zeměměřičskou, později také nedokončil Pedagogickou fakultu UK a od roku 1988 pracoval jako knihkupec, od roku 2004 je nakladatelem, dnes ředitelem nakladatelství Academia. Pod jeho vedením získaly knihy Nakladatelství Academia řadu ocenění (Magnesia Litera, Cenu Josefa Jungmanna, Slovník roku aj.).

Jiří Padevět byl také hostem Kateřiny Rathouské v pořadu Čajovna, na jaře roku 2012 spolu mluvili o knize Cesty s Karlem Hynkem Máchou.

autoři: Milena M. Marešová , Karel Kratochvíl
Spustit audio