Jan Cempírek

Čtu teď knížku Jako anděl s polámanými křídly. O tvorbě, ale hlavně o životě Karla Kryla. Je to skvělá knížka. Nabízí portrét malého muže s kytarou jako duchovního člověka.

Nedávno jsem vyrazil na malý dvoudenní vandřík. Ze šumavského Zadova do Strakonic, nějakých padesát kilometrů kilometrů s jedním přespáním v lese. Jako za starých časů.

Byl jsem na návštěvě u kamarádky, přisedl si k nám její osmdesátiletý otec. Je to čupr chlap, vitální a bystrý.

Úspěšný lesní inženýr Tomáš cestuje ve své audince z Prahy na Šumavu. Je krásný letní den. Což takhle udělat dobrý skutek a popovézt toho mladého kluka s báglem na zádech…

Občas provádím v klášteře Zlatá Koruna. Návštěvu tohoto místa vřele doporučuji, klášter je opravdu krásný. Leč k věci. Památka je také oblíbeným cílem školních výprav.

Dneska se vás zeptám na férovku, vážení posluchači. Jak vám to sluší v pasu? Nebo v občance či v řidičáku? No, jen se přiznejte!

Na začátku června přichází na svět největší evropští brouci: roháči obecní. Na jihu Čech je můžeme pozorovat u třeboňských rybníků nebo v okolí Hluboké nad Vltavou.

Jako řada lidí chodím rád na Kleť. Sem tam proto slýchám otázku: A kolikrát na tu Kleť vyjdeš? Přátelé, kamarádi, to je úplně špatně položená otázka!

Také vám přijde, že některé nově narozené děti mají zvláštně exotická jména? A že ta klasická téměř zmizela? Věrky, Janičky, Hanky – je jich méně než pověstného šafránu.

V příštím životě budu sýrařem. Což by mou ženu rozesmálo, ale já jsem si tím jist. Protože sýry ve všech podobách se mi tak nějak pletou do cesty už od malička.