Emil Artur Longen : Paměti Vinci Špandy
Emil Artur Longen, vlastním jménem Emil Artur Pitterman, byl český dramatik, režisér, herec, scenárista, spisovatel a malíř, výrazná osobnost slavných pražských kabaretů. Ve své tvorbě se Longen se několikrát vrací k osobnosti svého dlouholetého přítele Jaroslava Haška. V povídce Paměti Vinci Špandy, bývalého c.k. tajného policisty v Praze, popisuje Longen, jak setkání s Haškem málem zničilo Špandovu policejní kariéru. V režii Ivana Misaře, který také povídku pro rozhlasové uvedení upravil, uslyšíme Miloslava Čížka. Zvuková spolupráce Hana Kovalová.
Emil Artur Longen, vlastním jménem Emil Artur Pitterman, byl český dramatik, režisér, herec, scenárista, spisovatel a malíř, výrazná osobnost slavných pražských kabaretů. Longen se několikrát ve své tvorbě vrací k osobnosti Jaroslava Haška. Je autorem vzpomínkové knihy Můj přítel Jaroslav Hašek, životopisného filmu Poslední bohém a na pražské Revoluční scéně poprvé dramatizoval Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka s Karlem Nollem v hlavní roli. Román v té době právě začal vycházet na pokračování. Longen prý použil Haškova textu jako libreta k herecké improvizaci, nechtěl ho jen doslovně ilustrovat. Sám si zde zahrál feldkuráta Katze. V povídce Paměti Vinci Špandy, bývalého c.k. tajného policisty v Praze popisuje Longen, jak setkání s Haškem málem zničilo Špandovu policejní kariéru. V režii Ivana Misaře, který také povídku pro rozhlasové uvedení upravil, uslyšíme Miloslava Čížka. Zvuková spolupráce Hana Kovalová.
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Náramný pohřeb a O zkroceném poručíkovi. Povídky dánského spisovatele a námořníka Jørna Riela
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografie“ nešťastného autorova života
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.