Ivan Sergejevič Turgeněv: Trojí setkání
Trojí neočekávané noční setkání s neznámou krásnou zpěvačkou zneklidňuje vypravěče natolik, že téměř proti své vůli začne pátrat po tajemství její totožnosti i dalšího osudu. Příběh má všechny atributy Turgeněvova mistrovství; připomeňme alespoň brilantní jazyk, působivé líčení přírodních krás a jemnou psychologickou charakteristiku postav.
Klasik ruské literatury Ivan Sergejevič Turgeněv (1813 – 1883) si už za svého života získal značnou autoritu, a to nejen svým dílem, ale také svými společenskými a kulturními aktivitami. Jako představitel zapadnického směru v ruské kultuře učinil velmi mnoho pro propagaci ruské kultury na Západě a naopak.
V druhé polovině života žil totiž střídavě v Rusku a ve Francii, kam ho poutala láska k slavné zpěvačce Paulině Viardotové. Tento osudový vztah nejen ovlivnil celý jeho život, ale inspiroval ho také v literární tvorbě: téměř všechny jeho ženské postavy nesou Paulininy stopy, v mužských hrdinech zase často nalézáme některé povahové rysy samotného Turgeněva.
Jistě je tomu tak i v mistrné povídce Trojí setkání. K jejímu poslechu vás zveme v poslední nedělní večer tohoto roku. V režii Markéty Jahodové účinkují Jan Šťastný, Vlastimil Zavřel, Stanislav Zindulka, Jan Dolanský, Jelena Juklová, Lenka Volfová a Milena Steinmasslová. Zpívá Daniela Šounová.
Nejposlouchanější
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
