Ignát Herrmann: Historie o doktoru Faustovi
Ignát Herrmann měl mezi svými příbuznými nakladatele J. H. Pospíšila z Hradce Králové a jeho zetě Jana Ottu: jejich prostřednictvím vnikl cestou literárního podnikání do literatury.
V roce 1876 se stal redaktorem humoristického časopisu Paleček, kde publikoval své první texty. Z autora soudniček a příležitostných textů se vypracoval ve spisovatele, jehož kvality dnes znovu objevujeme. Kromě beletrie psal Herrmann pod jménem Vavřinec Lebeda i divadelní kritiky, jež uveřejňoval v časopise Švanda dudák, který roku 1882 založil a sám redigoval.
Jeho články parodovaly kritický odbornický žargon a vůbec svědčily o autorově jemném jazykovém citu, který činí jeho dílo dodnes čtenářsky přitažlivým. Ignát Herrmann byl ovšem také dobrým znalcem divadla, z čehož pravděpodobně pramení jeho parodická Historie o doktoru Faustovi. Toto okrajové dílko, jež vyšlo "roku tohoto" , ilustrováno rytinami Josefa Mánesa, stylizované do podoby kalendářové historie, se od Goethova Fausta odráží, jeho půvab spočívá kromě jazyka i v jemném potýkání s německou literaturou.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Vladislav Vančura: Šlépějemi krále Přemysla. Král železný a zlatý a jeho hledání vyvolené ženy
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.