Odhalené vzpomínání Eriky Bezdíčkové (5 částí)
„Když pozoruju Eriku, jak na rozdíl od nás, zimou a tísní rozechvělých filmařek, vzdoruje mrazu a truchlivým vzpomínkám, napadá mne důvod, proč přežila peklo. Je to naděje, která v ní hoří jako věčné světlo“, zapsala si režisérka Olga Sommerová po natáčení dokumentu o Erice Bezdíčkové. O židovské dívce, která se jako třináctiletá ocitla na osvětimské rampě tváří v tvář doktoru Mengelemu, o dívce, jejíž rodiče zahynuli v plynové komoře a která se po válce neměla kam vrátit.
Erika Bezdíčková se narodila v roce 1931 v Žilině, odkud byla celá rodina odsunuta v roce 1944 do Osvětimi. Jako jediná se z rodiny zachránila útěkem z pochodu smrti; po válce se pak jako bezprizorná musela několik dlouhých měsíců toulat Evropou a žít na ulici. V roce 1948 se jako šestnáctiletá vdala, měla dvě děti, o něž po rozvodu musela bojovat se svým dobře postaveným manželem – komunistou.
V padesátých letech byla zaměstnána v Československém rozhlase v Praze, začátkem šedesátých let se přestěhovala do Brna a začala pracovat jako cizojazyčná korespondentka v podniku Brněnské veletrhy a výstavy. Na počátku normalizace přišla další osudová rána – své místo musela okamžitě opustit. Další zaměstnání našla až v Bratislavě v Technických novinách, kde pracovala až do roku 1989.
Dnes žije v Brně, šťastně provdaná; neúnavně objíždí školy, pořádá besedy, přednášky, překládá, mimo jiné archivní materiály pro Terezínské studie a dokumenty. Je přesvědčena, že o holocaustu je třeba mluvit, zejména mezi mladými lidmi. Že na tuto hrůznou kapitolu novodobých dějin se nesmí zapomínat. Připomíná myšlenku amerického filosofa George Santayana, kterou v předvečer druhé světové války zopakoval Winston Churchill: „ Národ, který nezná svou minulost, je odsouzen k tomu, aby si ji zopakoval“.
Vzpomínky Eriky Bezdíčkové natočilo brněnské studio Českého rozhlasu. vysílá Český rozhlas 3 - Vltava od 14. do 18. března 2011, vždy od 11:30.
Odvysílané díly si můžete poslechnout také na stránce i-radio, kde je archiv pořadu Osudy.
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografe“ nešťastného autorova života
-
Náramný pohřeb a O zkroceném poručíkovi. Povídky dánského spisovatele a námořníka Jørna Riela
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.