Maria Czapska: Evropa v rodině

Polská literární historička a spisovatelka Maria Czapska se narodila 6. února 1894 v pražském Thunovském paláci v Nerudově ulici jako čtvrté ze sedmi dětí Josefiny Thun-Hohensteinové, pocházející z proslulé děčínské větve tohoto starého šlechtického rodu. Rodina z otcovy strany vlastnila rozsáhlé jmění na území dávného východního Polska (dnešní Bělorusko), kde Maria Czapska prožila na rodovém panství roky svého dětství a dospívání. Válečné, revoluční i politické poryvy první poloviny dvacátého století však tento do jisté míry idylický svět, mocně evokovaný v jejích vzpomínkách, definitivně rozvrátily. Od konce druhé světové války až do své smrti (1981) žila a pracovala v pařížském exilu po boku svého mladšího bratra Józefa Czapského, známého polského malíře, esejisty a katyňského vězně.

Vzpomínková kniha Marie Czapské Evropa v rodině, která poprvé vyšla v pařížském exilu v roce 1970, dnes už patří mezi klasická a současně i vrcholná díla polské memoárové literatury. Polská literární historie ji po letech klasifikuje jako jakýsi pendant k Rodné Evropě o několik let mladšího polského spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Czesława Miłosze (česky vyšla jeho kniha v nakladatelství Votobia v roce 1997). Autorka na pozadí historických událostí druhé poloviny 19. a začátku 20. století líčí spletité osudy a životní příběhy řady svých předků a příbuzných, vesměs příslušníků aristokratických rodů pocházejících z Pobaltí, Ruska, Polska i Čech. Mnozí z nich ve své době plnili významné politické a diplomatické funkce u panovnických dvorů po celé střední i východní Evropě.

Maria Czapska charakterizovala svůj autorský záměr takto: „Tato kronika, přestože je poskládaná z mnoha různých útržků a netvoří ucelený tvar, poskytuje přece jenom určitý, byť fragmentární obraz historie naší národnostně a nábožensky pestré rodiny na pozadí evropských dějin od prvního dělení Polska a napoleonských válek až k událostem první poloviny dvacátého století.“ Své vyprávění doplnila rovněž barvitým popisem reálií každodenního života na rodovém panství na území dnešního Běloruska. Tyto kapitoly, z nichž pak čerpá i dramaturgie rozhlasového cyklu, patří bezesporu k vrcholům jejího vypravěčského umění.