Vrh kostek nevyloučí náhodu - sobotní verše, část I.

Nad čerstvým rovem mým smrtka dnes baletí Zde leží darmošlap – psáno je na desce z žuly plísňový dech dovanul slzy též doskanuly ještě že zrcátko do rakve potajmu jsem si ulil… Asterix

V zrcátku obsažen celý mám svět, ač v hrobu sám – smrtku jsem podved. Václav Votruba

Neber si, synečku, do rakve iluzi, může tě uhranout vlastní tvář Medúzy. Ján Raketka

Trvalost zrcátkového odrazu proměnlivého světa bez práva veta Otto Hradil

Kulatý rámeček promítá obrácené děje, v něm stále živý jsem a srdce moje hřeje! Ivana Judita

Věděl jsem že zdechnu, vzdechnu nad osudem, a zrcátko se orosí a prokape na něm celý můj život, David Šutera

S mlhami podzimu, kde zůstávám, kroky tvé míří. Najdeš jen jméno, vše ostatní hlavou ti víří. Jitka Pelanová

Zrcátko zamženo, tak rád bych dých však vzduchu není ve plicích. Ludmila Chábová

Červi již chystají mandalu posmrtní. V odrazu života vidím sny, jež jsem osvobodil... Zuzana Bařinková

Ruka šátrá v kapse nervózně, dech se zrychluje, snad šílím? Zrcátko držím, k čemu zrcátko.. Tma jako v hrobě, jste tam, lidi? Zuzana Kšírová

Havrane, přicházíš v krásném plášti slov v podobě jarní jívy, která mi, zdá se, půjčí i zrcátko šťastných chvílí ? Marie Hulová

Ach paní Vševládná střevíčkem dotkni se Nebyl jsem Narcisem ba ani rekem ismrtmistr Vltava: zrcátko do dětství zrcátko prasátko náhodný svit sluneční záhrobí rozjasní Hanča

Tak jako v životě se sobě tváří v tvář postavit, i nyní zoufale obraz svůj nejde mi zastavit. Jaroslav Honěk

Přes temnou mysl mou vzpomínky vybledlé jak stíny bolestné kvapně přelétají Martin Provazník

Neboť vstoupit do nového života bude-li mi dáno řádně se pak v zrcátku upravit bude mi dopřáno Daniel Bílek

Zalévá mě vlna nostalgie, jak na zrcátkovém dipleji můj život tiše plyne Věra Kolouchová

Zrcátko nenávratných podobenství času, ticho, jež nezná hlasu Tomáš Studnička

Tělo mé zetleje uplynou staletí duše má zrcátkem v jiný svět proletí Zoltán

Hřeje jak kamínka, přikládám sebe, v teploučku útulně. Tohle je nebe? Ludmila Chábová

Žiju a dýchám, jenže je to málo. Kam směřuju, kdo jsem? Co se mi to zdálo? Zuzana Kšírová

Jsem malířem letních milenek s tvářemi vlčích máků Ivana Judita

Defilé věcí, postav a příběhů sleduji v úžasu a stojím na břehu Kapsička

Poslední myšlenky,kapičky vědomí ...lodky plující do všehomíra náhle jak ozvěna ve skalách přitančí svědomí upíra. zahra

Zrcátko držím mezi zuby, ať se mi v lebce neztratí nemohu už ho čistit slinou ústa se stala proláklinou Agata Hauserová

Růžový keř mých vzpomínek mnou prorůstá, netřeba slova mé pravé duši David Šutera

Ve světě darmošlap teď v hlíně boty zuté, necítím zimu, chlad a slunce svítí žluté Zita Kazdová

I Fénix pradávný z prachu se zved snad někdo srdce mé vzkřísí z beznaděje Dominika

Vy, co přecházíte nad mojí hlavou, s veselou žijte a smutky nechte stranou. Jitka Pelanová

Zmizely obavy i všechny moje hříchy, andělé zpívají a já jsem prost pýchy. varacha

Však co jsem to v posledku vidět chtěl? V co vzpomínat falešný, marný by směl? Roman Strnad

Hřeje, ba žhne a pálí láskou k životu, vše, co měl jsem, mění se v nicotu Martin Provazník

Podzimu tklivá píseň ke mně nedolehne, zde nicoty jen srázy a strže bezedné Tomáš Studnička

S pocitem nevýslovného blaha, posmrtná ruka mě sevřela. Tereza Žáčková