Paměti komorníka císaře Františka Josefa I. jako Pokračování za pět minut

2. září 2011

Detailní pohled na každodennost habsburského mocnáře císaře Františka Josefa I. poskytují paměti jeho komorníka Eugena Ketterla. Jejich prostřednictvím si můžeme doplnit obraz člověka, s jehož smrtí jako by symbolicky skončila celá jedna epocha evropských dějin.

Vedle „velkých dějin“ má svět i své dějiny malé. Historie konce rakousko-uherské monarchie je v rámci velkých dějin spojená s březnovou ústavou roku 1848, po níž císař Ferdinand V. předal slavnostně vládu svému synu Františku Josefovi, a vrcholí propuknutím 1. světové války, jejíhož konce se císař Franz Josef nedožil, zemřel roku 1916. Vládl 68 let a přestože se v 1. světové válce zpívalo „za císaře pána a jeho rodinu“, je třeba mu přiznat, že byl bytostně proti násilí a konfliktům, ať už revolučním nebo válečným.

Komorník Eugen Ketterl byl synem vídeňské rodiny, jejíž příslušníci byli osvědčenými sluhy ve šlechtických domácnostech. Po smrti svého otce a krátké službě u venkovského statkáře se stal Eugen Ketterl pánem nad císařovými uniformami, kalhotami a kabáty, nad jeho ranní toaletou a nočním spánkem.

Komorník Ketterl podrobně popisuje císařovy jídelní zvyklosti, z nich vychází mocnář jako mimořádné střídmý a osobně skromný muž. Ostatně Ketterl se dostal do císařské služby až v letech panovníkova stáří, kdy se osobní vlastnosti měnily ve vlastní karikaturu. Obdivný a láskyplný vztah mladého komorníka ke starému mocnáři některé bizarní detaily nechtěně zvětšuje, ale hlavně poskytuje intimní a místy až dojemný osobní portrét císaře, s nímž odešla celá jedna epocha.

Z německých předloh zpracoval Milan Hodík, pro rozhlas upravil Radek Valenta. V režii Dimitrije Dudíka účinkuje Josef Somr.

Spustit audio