Osudy Libuše Váchalové
Rozhlasové vzpomínky harfistky a profesorky konzervatoře v Praze. Libuše Váchalová je známou a ctěnou uměleckou osobností, která vychovala řadu sólových interpretů i orchestrálních hráčů, a to jak na Pražské, tak na Tokijské konzervatoři, na Varšavské vysoké hudební škole nebo na Ostravské univerzitě.
Po studiích u Bedřicha Dobrodinského byla přijata na konzervatoř do třídy profesorky Marie Zunové. Po uzavření studií se v roce 1952 stala harfistkou a klavírní korepetitorkou v Městských divadlech pražských. Působila tam pět let a v dalších letech (až do roku 1990) byla členkou Filmového symfonického orchestru. Mezitím hrála s flétnistou Václavem Žilkou, v komorním duu s hobojistou Františkem Hantákem, stala se sólistkou komorního orchestru Sebastian, který založil dirigent Libor Pešek. Ve spojení s tímto souborem setrvala po celou dobu jeho činnosti – hrála s ním na koncertech doma i v zahraničí.
Po letech se stala sólistkou Tokijské filharmonie a hrála také s kvintetem Lyra nova. Od roku 1969 koncertovala Libuše Váchalová se svým manželem, flétnistou Jiřím Bouškem.
Repertoár Libuše Váchalové obsahuje všechna stěžejní díla harfové literatury různých oblastí včetně hudby populární. Inspirovala též mnoho českých i zahraničních skladatelů k napsání několika desítek sólových i komorních opusů, které následně premiérovala.
Připravil: Rafael Brom
Nejposlouchanější
-
Karel Leger: Zapomenutá duše. Když si pořídíte jako letní byt starobylý zámek a trochu tam straší
-
Josef Čapek: Opilec, Veš. Dvě imaginativní povídky výtvarníka a spisovatele
-
Ladislav Fuks: Pan Theodor Mundstock. Binaurální hra o strachu, který dokáže člověka zničit
-
Vlasta Chramostová: Byl to můj osud. Na přeskáčku I. Četba z memoárů divadelní a filmové herečky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.