Josefa Rosolová-Chleborádová: Paměti

Josefa Rosolová–Chleborádová (17.2.1882 – 7.1.1968) pocházela z Jeníkova na Jindřichohradecku. Rukopis jejích Pamětí vznikal nejspíše někdy na počátku 60. let a zachycuje klikatou a náročnou cestu ctižádostivé venkovské dívky k vysněnému učitelování a posléze i do Parlamentu Republiky Československé, kam vstoupila v květnu 1921 jako náhradnice za poslance Stránského. Byla členkou výboru ústavně právního a kulturního a zpravodajkou ve věci odborného školství pro ženské povolání. Svou politickou dráhu ukončila z rodinných důvodů (manželství a dvě děti).

Její Paměti dávají nahlédnout jak do duše zapálené vlastenky a bojovnice za rovnoprávnost žen, ale i do pozoruhodných poměrů v rakouskouherském školství a přinášejí i vzpomínky na setkání s významnými kulturními (Březina, Šalda, manželé Kvapilovi) i politickými (Tuzar, Rašín) osobnostmi českého a československého života.