Agata Tuszyńska: Singer. Krajiny paměti

Autorka knihy Singer: Krajiny paměti je polská spisovatelka Agata Tuszyńska. Hlavním předmětem jejího zájmu je Isaac Bashevis Singer, jenž byl sice spisovatel židovský, s americkým občanstvím, ale s hlubokými polskými kořeny. A na pozadí jeho polského původu sleduje autorka knihy předválečný život a kulturu židovské diaspory v Polsku.

Básnířka, prozaička a publicistka Agata Tuszyńska se narodila roku 1957 ve Varšavě. Vystudovala divadelní vědu a v následujících letech pracovala v Institutu literárního bádání, přednášela na Varšavské universitě a publikovala v kulturních periodikách.

Vydala šest básnických sbírek, řadu esejů, reportáží a několik životopisných knih, zejména o hercích. Její nejúspěšnější a zároveň nejkontroverznější knihou bylo Obvinění: Vera Gran o polské židovské zpěvačce a herečce, jež byla po válce obviněna z kolaborace s Němci.

Nejžidovštější fenomén americké literatury

Když Agata Tuszyńska přečetla knihy Isaaca Bahevise Singera, chtěla ho poznat osobně. Měla už podrobně naplánovanou cestu do New Yorku, když dostala zprávu o jeho smrti. Věnovala se pak zevrubnému pátrání po jeho stopách v Polsku, Francii, Americe i Izraeli.

Z objevených dokumentů, výpovědí pamětníků a citací ze Singerových knih potom utkala reportážně pojatý portrét světoznámého spisovatele, autora Hlupáka Gimpla, Kejklíře z Lublinu, Šoši a mnoha dalších děl ceněných čtenáři i kritikou.

Úspěchů dosáhl Singer až ve druhé polovině života. V té první byl nejprve nevýznamným publicistou ve Varšavě a potom neznámým a chudobně žijícím emigrantem v New Yorku, novinářem píšícím v jazyce jidiš, který mnozí považovali za umírající.

Kolem padesátky se stal čteným a překládaným autorem a v 74 letech získal Nobelovu cenu za literaturu. Díky doživotnímu sepětí s předválečným židovským Polskem a s řečí jidiš je nejžidovštějším fenoménem americké literatury.

Účinkují: Kamila Sedlárová, Martin Mejzlík, Dagmar Novotná, Martina Nováková, Pavel Novotný a Josef Pejchal

Autorka: Agata TuszyńskaPro rozhlas upravila: Jana PithartováPřeklad: Vlasta DvořáčkováRežie: Pavel Krejčí