„Já měl štěstí, že jsem se vždycky potkal s dobrými lidmi...,“ portrét spisovatele, překladatele a rozhlasového redaktora Václava Cibuly

V rozhlase působil Václav Cibula od roku 1964, kdy přišel do redakce třetího programu, která tehdy začínala připravovat vysílání oproštěné od tradičních rozhlasových klišé a zavedených modelů. Cibula se tu podílel např. na řadách "Sám doma s hudbou, kterou má rád" nebo "Plná moc pro...", založil a redigoval cyklus "Antická knihovna", a zajímavé hosty zval k rozhlasovému vyplnění Proustova dotazníku.

Další léta po rozprášení tohoto týmu pokračoval Cibula v literární redakci, kde připravoval četby na pokračování, rozhlasové úpravy povídek, literární pásma. A psal také rozhlasové hry. V jednom rozhovoru kdysi vysvětloval, co ho na rozhlasovém médiu přitahuje: "Rozhlas mě zaujal už dávno, z toho prostého důvodu, že jsem měl pocit, že třeba definitivní tvar rozhlasové hry vzniká vlastně až v hlavě člověka, který poslouchá. Protože to v něm probouzí představivost, fantazii. A já mám dojem, že představivosti mezi lidmi ubývá, a právě rozhlas by ji měl zachovávat a podněcovat."