Čeněk Svoboda, sbormistr a zpěvák
Překrásné sbory a převážně hudba 16. až 18. století, to byl host Telefonotéky, tenorista a sbormistr Čeněk Svoboda.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Od založení v roce 2005 je kmenovým členem Collegia 1704 a spolupracuje také se soubory Musica Florea, Collegium Marianum, Dresdner Kammerchor, Doulce memoire a dalšími. Krom toho jako sbormistr vede pražský soubor staré hudby Collegium 419, orientovaný na historicky poučenou interpretaci, a liberecký studentský soubor Cum decore při Gymnáziu F.X. Šaldy. V roce 2005 obdržel národní sbormistrovskou cenu.
Čeněk Svoboda pochází z Liberce, kde studoval obor housle na ZUŠ a soukromě sólový zpěv u profesorky Svatavy Šubrtové. V Praze vystudoval na pedagogické fakultě UK obor sbormistrovství ve třídě Mgr. Marka Valáška.
Tam také působí jako doktorand, vyučuje dějiny hudby a věnuje se disertační práci na téma autentická interpretace staré vokální hudby.
Co ho oslovuje na hudbě starších slohových období? Co je pro něj podstata autentické interpretace? Proč pracuje s Collegiem 419 zcela netradičně a plasticky, nechává sbor, aby se při koncertech různě seskupoval a rozestupoval po celé prostoře koncertního sálu nebo lodi kostela? Jaká je pro tento repertoár správná latinská dikce? Proč je v českém prostředí sborové zpívání jaksi zastydlé?
Nejposlouchanější
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.