12 důvodů proč vyhledávat a milovat současný tanec s Ninou Vangeli
Hostem Telefonotéky byla Nina Vangeli, divadelní a operní režisérka, choreografka a publicistka.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Na Vltavě letos slavíme Mezinárodní den tance hned v několika pořadech – ranní i odpolední Mozaika budou věnovány tanci a českým podobám jeho oslav, v odpolední Hudební galerii bude znít klasická taneční hudba.
V rámci Telefonotéky pak na Den tance můžete přijít o tanci meditovat přímo k nám na živé vysílání ze Studia 2. Telefonotéka je přístupná pro všechny zájemce - přijďte na Vinohradskou 12.
Nina Vangeli, taneční teoretička, pedagožka a publicistka, režisérka a někdejší performerka, přinese do studia sérií důvodů, proč bychom měli sledovat současný tanec.
A spolu s nimi také taneční hudbu od Labutího jezera, přes Stravinského, Dvořáka, flamenko až po Ivana Achera.
Vybrané aspekty tanečního umění, jeho zdroje a jeho recepce, jeho spojení s životem, se spiritualitou i politikou, poslouží jako živná půda pro teoretické a kritické výboje směrem k současnému českému tanci a jeho nejlepším podobám.
A to při vědomí vývoje tance ve 20. století a také jeho prostupnosti s neestetickou oblastí tance jako společenského aktu a jeho folklorních podob.
Nechte se vtáhnout do světa tance a tanečního umění skrze osobité přemýšlení Niny Vangeli.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.