Petr Borkovec, básník

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Básníka Petra Borkovce nejsnáze potkáte v Černošicích u Prahy, kde bydlí, na Literární akademii Josefa Škvoreckého, kde učí, nebo v nakladatelství Fra, kde je redaktorem a organizátorem autorských čtení.

Anebo ho pár týdnů či měsíců vůbec nepotkáte, to když je na stipendijním pobytu v zahraničí. Naposledy vloni na podzim byl na Ukrajině.

Vloni také vyšla knížka Zlodějíček s jeho básněmi, eseji a zápisky z Berlína a z bretaňského přístavu Saint – Nazaire, kde překládal básně Vladislava Chodaseviče.

S Petrem Borkovcem jsme listovali jeho berlínskými sešity a vrátili jsme se k dojmům, které mu zůstaly pár měsíců po návratu z Centra Paula Celana na ukrajinské Bukovině.

Probrali jsme možnosti básníka u nás a v Evropě, ale také slasti a strasti překládání poezie a jejího veřejného čtení. Došlo i na konfrontaci s oblíbenou představou básníka jako miláčka bohů živeného ambrózií a vůní nebeskou.

Média a škola pěstují ohledně poezie různorodá pohodlná klišé, představují ji jako klubovou záležitost, co se chcípácky plácá vedle zdravé a moderní prózy. To už je dnes úplně mimo.

Petr Borkovec se narodil v roce 1970 v Louňovicích pod Blaníkem. Vydal dvanáct knih básní, krátkých próz a zápisků.

Překládal poezii Vladislava Chodaseviče, Vladimira Nabokova aj. S Matyášem Havrdou přeložil Sofoklova Krále Oidipa a Aischylovu Oresteiu.

Archiv odvysílaných pořadů.