Rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer
Jeho hudební vkus ovlivnilo místo, kde se narodil, Polička na Vysočině. A tak už předem bylo jasné, že hudba skladatele Bohuslava Martinů rozhodně chybět nebude. O své práci v Parazitologickém ústavu i v čele Univerzity hovoří s Robertem Tamchynou.
Nezůstává však jen u něj. Výběr známých i méně známých skladeb domácího i světového repertoáru klasické i moderní hudby je u prof. Libora Grubhoffera velmi široký.
Při nedávném představení jedné z laviček Václava Havla ve veřejném prostoru uvedl: "Jsem šťastný, že je to kampus právě naší Jihočeské univerzity, kde je umístěno další Václav Havel´s Place."
Lavička je umístěna mezi budovou rektorátu a aulou. Tvoří ji dvě křesla spojená kulatým stolem, jehož středem prorůstá lípa. A není divu, že se tahle „živá“ vzpomínka na Václava Havla ocitla právě na půdě JČU. Její rektor je známým a aktivním účastníkem občanského života.
Libor Grubhoffer je profesorem molekulární a buněčné biologie a genetiky. Dosáhl mezinárodního uznání ve výzkumu infekčních onemocnění přenášených klíšťaty, zejména klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy.
Absolvoval studium biochemie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Pracoval jako ředitel Parazitologického ústavu AV ČR v Praze (1994-2002), dále jako prorektor pro zahraniční vztahy na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích (2001-2004), nyní je jejím rektorem (2012).
Je autorem více než 80 publikací v impaktových časopisech, řešitelem a spoluřešitelem grantů Grantové agentury AV, Grantové agentury České republiky a řešitelem nebo spoluřešitelem několika mezinárodních projektů. Spolupodílel se na objevech, kterých s kolegy z Parazitologického ústavu dosáhli v boji proti klíšťatům jako přenašečům lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy.
Nejposlouchanější
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.