Ludmila Peterková hostem Telefonotéky
Působí jako sólistka, profesorka Pražské konzervatoře i moderátorka. Je laureátkou soutěže Pražského jara 1991, držitelkou cen Talent roku, Harmonie za nejlepší nahrávku roku 2001 a dalších. V poslední době vystupovala jako sólistka s Čajkovského orchestrem v Moskvě, kde uvedla Kukalovo Clarinettino pod taktovkou známého dirigenta Vladimira Fedosejeva.
Vysíláme 11. června od 9:50.Přijďte do Studia 2, kde se můžete zůčastnit natáčení pořadu.
Také jste ji mohli vidět v televizních přenosech na předávání cen Trebbia 2014 nebo na open air koncertě České filharmonie s Jiřím Bělohlávkem. Pro firmu Supraphon, se kterou spolupracuje již od roku 1993, natočila 10 titulů, nejprodávanějším se stal Playful Clarinet. Poslední CD natočila s Bennewitzovým kvartetem, na kterém jsou skladby Mozarta, Rejchy a Kukala. Také je na trhu nový titul Smetanova tria, které Ludmilu Peterkovou přizvalo k nahrávání Brahmsova Tria.
Témat k rozhovoru bude mnoho. Pozveme například na letošní letní kurzy, zmíníme soutěže, výuku klarinetu nebo koncertní příležitosti současných interpretů. Ludmila Peterková přivede do Studia 2 ČRo také kvarteto svých studentů a společně živě zahrají! Také přinese starý a soudobý klarinet a budeme porovnávat jejich zvuk a vyznění v různých typech skladeb. To vše před živým publikem, pro které je m.j. středeční Telefonotéka také určena a které tímto zveme, ať přijdou do Studia 2 na Vinohradské 12.
Nejposlouchanější
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
