S podzimem za zády. Osudy Jiřího Honzíka

Jiří Honzík se narodil 19. dubna 1924 v Košumberku. Jeho rodiče, lékaři, se s tříletým synem přestěhovali do Cvikova, kde byl zřízen Zemský tuberkulózní ústav. „Moje vědomí začíná okamžikem tohoto přestěhování,“ vzpomíná dr. Honzík. Roku 1935 nastoupil na české reálné gymnázium v České Lípě. Vedle poznávání literárních hrdinů a souvislostí, bylo ovšem třeba vyrovnávat se s poměry, které komplikovaly sílící nároky nacistické říše. Na podzim 1938 rodiče se synem přesídlili do Luže u Košumberka.

V nedalekém Vysokém Mýtě pokračoval Jiří Honzík v gymnaziálních studiích, ale jen do roku 1941, kdy byl zatčen za rozšiřování letáků. Z věznic v Pardubicích, Drážďanech a v Litoměřicích se devatenáctiletý mladík vrátil v červnu 1943 a do konce války pracoval v dělnických profesích.

V polovině října 1945 rodina přesídlila do Prahy a Jiří Honzík zde studoval literární historii a slavistiku. Jako vysokoškolák se pak stal novinářem. Přispíval např. do Kulturní politiky, Literárních novin, Plamene, Hosta do domu, do Světové literatury. Pracoval v kulturní rubrice Rudého práva. Na FF UK působil jako odborný asistent, překládal, redigoval. K vydání připravoval spisy Terézy Novákové, spolupracoval s Československým rozhlasem, připravil řadu překladů z ruštiny. V roce 1972 musel místo na fakultě opustit a živil se jako překladatel na volné noze.

Z vlastní tvorby Jiřího Honzíka byly v roce 2000 knižně vydány jeho literárně vědné studie Dvě století ruské literatury a o pět let později vyšla v Torstu sbírka jeho veršů nazvaná S podzimem za zády.

Autor: Jiří Honzík Připravila: Milena M. Marešová