Johana Švarcová: „Naučit se pracovat jen se zvukem je moc užitečné“
„V rozhlasových formátech se dá jiným způsobem vyprávět, ať už diletantsky, improvizovaně nebo konceptuálně. Film je pro mě audiovizuální médium složené z 50 procent z obrazu a z 50 procent ze zvuku. Naučit se je oddělit a pracovat jen se zvukem je moc užitečné,“ popsala herečka, filmařka a hudebnice Johana Švarcová kritéria své tvorby.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
V Českém rozhlase realizovala několik autorských projektů, např. seriál minutových her nebo experimentální Malý princip. Do Kabaretů v éteru stanice Vltava vstoupila rozhlasovou improvizací Rádio Ivo. Jemu podobnou poetiku mají i Ukradené písničky, sountrack k neexistujícímu filmu, které vytvořila pro vltavskou Radiocusticu. Na rozhlasových pořadech se podílí také jako skladatelka hudby či herečka, opakovaně moderovala Art's Birthday - narozeninovou párty umění, na které se každoročně podílejí rozhlasy sdružené v Eurorádiu.
Zájem o zvuk získala už jako dítě, oba rodiče pracovali v rozhlase, tatínek navíc v legendárním Experimentálním studiu v Liberci, kde se natáčela auditivní poezie Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové nebo radiofonická koláž Václava Havla Čechy krásné, Čechy mé. Nahrávací přístroje byly samozřejmou součástí vybavení domácnosti, z dětství utkvěla Johaně v paměti také změť magnetofonových pásů, které po stříhání zůstaly ležet na podlaze a dalo se jimi brouzdat jako spadaným listím.
Animované a sci-fi filmy otevřely prostor pro elektroakustické experimenty. Filmy vycházely z nereálného prostředí, proto do nich skladatelé zasazovali umělé zvuky.
Z téhož podhoubí se vyvinul i její zájem o elektronickou hudbu, což prakticky promítla do kapely Kazety, ve které hraje a zpívá, teoreticky pak do zkoumání hudby v českých animovaných filmech a v rané sci-fi produkci, která se u nás začala točit zhruba koncem 50. let minulého století.
Jako jeden z prvních tuzemských skladatelů se pro elektronickou hudbu nadchnul skladatel Zdeněk Liška. „Ve filmu Ikarie XB 1 zkombinoval orchestr s elektronikou, ale často nechal akustické nástroje hrát tak, aby to znělo jako elektronická hudba.“ Během studia v Centru audiovizuálních studií FAMU oslovila Johana Švarcová Liškovy spolupracovníky a z jejich vzpomínek vytvořila internetovou publikaci. V současné době připravuje svůj celovečerní debut - film o počátcích elektronické hudby.
Nejposlouchanější
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.