Něžná tygřice
Dana Emingerová, příležitostná autorka fejetonů pro MF Dnes, nezávislá novinářka a spisovatelka zaměřená na životopisné útvary, se rozhodla vydat své fejetony v jedné knize. Propojila je s mnoha jinými životními příběhy z rodinného kruhu a rozdělila je na část vlastního dětství (Mys Dobré naděje) a část, kdy je matkou tří velice živých synů (Trošku mrtvej pavouk). Zvláště tito rošťáci ji svými zvídavými otázkami neustále udržují ve střehu, konfrontují svět dospělých se světem dětí, vrací ji do vzpomínek na dětství.
Jednoduché a úsměvné střípky prozrazují hluboké emoce, které ji spojovaly ve všech dobách se všemi členy rodiny. Stránky doprovází humor nenásilně okořeněný životní moudrostí. Situace, které popisuje, jsou z běžného života. Přesto se autorka kvůli jejich atraktivitě nemusí nutit do nadsázky, nezveličuje ani nezlehčuje proběhlý děj. Lehce, jako když našlapuje tygřice, předestírá okamžiky z rodičovství i manželství, které v sobě skrývají sílu i dojemnost. V několika řádcích každého fejetonu čtenář nalezne zábavu i gradující pointu, podnět k zamyšlení nebo vzpomínkám a občas i nostalgické pošťouchnutí.
"Na literární obloze vychází nová hvězda. Září plnou silou. Těšíme se na její paprsky. Je to talentovaná autorka, o které jistě ještě uslyšíme. ... Něžná tygřice je podařená kniha, plná legrace a lásky," prohlásil o posledním díle Emingerové Arnošt Lustig. Rozhodně má všechny znaky dobrého fejetonu - subjektivní postřeh autora na zdánlivě nevýznamné téma, trefnost a lehkou stylizaci.
Doprovodné koláže Davida Vávry vypadají, jako by k jejich tvorbě použil idylické momentky z rodinného alba. Vhodně doplňují vřelou atmosféru knihy a naznačují chaotičnost života. Život sám je totiž někdy jako velká koláž - staví vedle sebe zdánlivě nesmyslné věci a lidi, dokáže převrátit skutečnost vzhůru nohama nebo nás naučí vidět věci ze zcela jiného úhlu.
Dana Emingerová, Něžná tygřice, doprovodné koláže vytvořil David Vávra, Praha, Mladá fronta 2009, 160 s.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
