Nenápadná alba vyzrálých písničkářů: Ryba Květovoň, Na kraji nebe i Zmačkaná žena
Nehrají je rádia ani televize, neperou se o ně mainstreamové festivaly nebo redaktoři časopisů. Ale mají co říct a jejich posluchači si je najdou.
Nejprve se zaposloucháme do alba Ondřeje Fencla a jeho skupiny Hromosvod. K té se vždy vrací, když má volno od sestav doprovázejících sólisty Vladimíra Mertu nebo Luboše Pospíšila. Album Na kraji nebe je už jeho čtvrtou libůstkou, na které rozvíjí dobré tradice českého rockového písničkářství mišíkovského typu.
Tomáš Kytnar už nahrál devět alb, na kterých zhudebňuje svou oblíbenou poezii. „Pokud se zakoukám do nějaké básně, dám si ji stranou a pokud v ní shledám zalíbení i v dalším pročítání, jdeme spolu ke klavíru,“ říká Kytnar. „Zkouším někam položit prsty, verše jsou v tu chvíli pro mne jakoby zvláštní noty. A tak se v podstatě pomalu skladbička rodí.“ Brněnský klavírista a mimo jiné též provozovatel hudebního klubu Stará Pekárna tentokrát sáhl po verších polsko-českého básníka z Českého Těšína Bogdana Trojaka a album Ryba Květovoň je na světě.
Třetí část pořadu završí zpívající akordeonistka Saša Niklíčková. Její album Zmačkaná žena natočila 6 let po svém debutu Kam nepřijde den. Spolu s dalšími spoluhráči nás pozvala do světa pomačkaných žen a jejich trampot, viděného s velkým nadhledem.
Poslechněte si celé ArtCafé, ve kterém Ondřej Fencl, Tomáš Kytnar i Saša Niklíčková představují své pohnutky a pocity, provázející jejich písničkářské pnutí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Miloš Urban: Nože a růže. Pánská jízda s nečekaným překvapením
-
Victor Hugo: Devadesát tři. Václav Voska v jedné z hlavních rolích dramatizace slavného románu
-
Lucie Faulerová: Smrtholka. Téma rodinné tragédie zabalené do jemného humoru
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.