Nahrávka zachycuje atmosféru a energii toho večera, říká producent nové koncertní desky Vladimíra Mišíka 24/11/2019
Šest let po vydání alba Jednou tě potkám, které odstartovalo úspěšnou pozdní spolupráci Vladimíra Mišíka s producentem Petrem Ostrouchovem, vychází živý záznam z koncertního křtu této desky pod názvem 24/11/2019.
Šlo o jediné společné vystoupení Vladimíra Mišíka a kapely Blue Shadows, s nimiž natočil tři svá poslední alba. Na pódiu se k nim přidali i tři bývalí členové skupiny Etc… a dechová sekce. Zmíněná deska Jednou tě potkám z roku 2019 je na novém albu zastoupena třemi písněmi a šest písní pochází z té nejslavnější doby, ze 70. a 80. let – staré i nové období Mišíkovy tvorby se tak propojilo. „Na koncertě byl vzácným hostem irský zpěvák Paul Brady, který na desce Jednou tě potkám zpívá s Mišíkem duet Brothers,“ připomněl producent a vydavatel Ostrouchov.
On sám si však záznam z koncertu pustil až s poměrně dlouhým odstupem: „Já jsem se odvážil si tu nahrávku poslechnout až letos na jaře, protože jsem měl na ten koncert tak dobré, krásné, hezké vzpomínky, že jsem nechtěl riskovat, že by se mi třeba ta nahrávka nelíbila a ty vzpomínky by se náhle změnily.“
Byl jsem v tom nejlepším slova smyslu překvapený, že ta nahrávka zachycuje tu atmosféru a energii toho večera, kterou jsem měl v paměti.
Petr Ostrouchov
Více se dovíte v rozhovoru v ranní Mozaice.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Jana Knitlová: Soukromá derniéra. Příběh dvou herců na útěku z nacistického Německa
-
Gilbert Keith Chesterton: Modrý kříž. Dopadne otec Brown i zločince mezinárodního formátu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
