Naděje je na další stránce

..."je nesporné, že kniha, resp. Psané slovo, hrálo v životě Židů vždy důležitou roli", je řečeno hned v úvodu publikace, která doprovázela výstavu přibližující vznik a utváření knižního fondu, ale také jména těch, jejichž usilování bylo a je úzce spjaté s Židovským muzeem, tak s knihovnou, která se stala jeho dobrým jádrem.

V jednotlivých kapitolách defilují slavné i tíživé etapy vývoje knihovny, jejíž základ pochází ze soukromých sbírek a k jejímuž systematickému budování došlo v polovině devatenáctého století. Tehdy byla založena obecní veřejná knihovna Židovské náboženské obce. Dalším milníkem na cestě k dnešní podobě sledované knihovny bylo založení Židovského muzea. Podnětem k tomu byla rozsáhlá asanace pražského ghetta na přelomu 19. a 20. století a úsilí o uchování bohoslužebných předmětů z bouraných synagog: "Knihovna jako samostatné oddělení v muzeu nefungovala, avšak knihy tvořily neodmyslitelnou součást jeho sbírek. (...) Knihy, které se do muzejních sbírek zařazovaly, měly být buď díla autorsky či tematicky spojená s Prahou, nebo velmi ceněné pražské hebrejské tisky."

Podrobně a zodpovědně jsou v dané publikaci popsány technické okolnosti budování knihovny, získávání přírůstků nákupy nebo dary (nejstarší rukopisy pocházejí z dvanáctého století), systém evidence a katalogizace knih i současný převod do elektronické podoby. Informací je ovšem nejen početní vývoj knihovny, ale také její obsahové zaměření. Zajímavé je toto líčení především tam, kde se týká období z hlediska židovské obce (a nejen z jejího hlediska) vymknutých z normálu - v letech protektorátních (Ústřední knihovna ghetta Terezín), ale také v poválečném znovubudování obce i její knihovny (Knižní fond Židovského muzea v Praze 1945-1950).

Speciální prostor je v katalogu věnován třem osobnostem, jež se na rozvoji knihovny podílely. Samostatné medailony líčí životní osudy historika, hebraisty a zakladatele Židovského muzea Salomona Huga Liebena (1881-1942), pracovníka židovské obce a knihovníka Tobiase Jakobovitse (1887-1944) a judaisty a učence, který významně přispěl k vybudování poválečné knihovny Židovského muzea, Otto Munelese (1894-1967).

Tobias Jakobovits, nedatováno. Archiv Moše Jakobovitse

Vynikajícím způsobem zpracovaná publikace, doprovázená precizním poznámkovým aparátem a bohatě fotograficky ilustrovaná, je nejen upomínkou na dávné časy, na zaniklé i tragické chvíle, na kontinuitu židovské obce a její knihovny. Je též upozorněním na fakt, že Židovské muzeum je místem, které uchovává závažné poselství o dějinách židovské obce v Čechách. Zároveň je samozřejmě významnou výpovědí o součásti duchovní a kulturní historie města Prahy i českého státu.

"Naděje je na další stránce". 100 let knihovny Židovského muzea v Praze, Židovské muzeum v Praze, Praha 2007, str. 80.