Na vlnách flamenka nueva
Jednou z nejvýraznějších hudebních tradic Evropy je bezpochyby flamenco, které je vizitkou jihošpanělské Andalusie. Jeho kořeny sahají do středověku, kdy jih španělského poloostrova obsadili Maurové.
Právě prvky arabské, turecké a židovské kultury smíchané s hudebními schopnostmi chudých Romů daly vzniknout v 19. a počátkem 20. století tomuto neobyčejně expresívnímu a jedinečnému hudebně-tanečnímu stylu. Jeho základem je tzv. „svatá trojice“ flamenka: Kytara, zpěv a tanec.
V Andalusii je několik lokalit, které si zakládají na jedinečné regionální podobě tohoto stylu. Flamenkový zpěv je proslulý svou expresivitou, která pramení z toho, že zpěváci v něm v minulosti vyzpívávali skutečnou bídu života i dramata mezilidských vztahů. Velký podíl na výrazu má i spontaneita, improvizované veršování a intenzívní komunikace s publikem, které tleská a povzbuzuje hráče, tanečníky i zpěváky.
V posledních desetiletích se projevila inspirativní síla flamenka, jež dala vzniknout širšímu a modernějšímu hudebnímu proudu, který se nazývá flamenco nuevo. Zakladatelským počinem tu bylo album legendárního španělského zpěváka Camaróna de la Isla s názvem La leyenda del tiempo. Camarón sám byl do své předčasné smrti národním idolem. Na kytaru jej doprovázel věhlasný kytarista Paco de Lucia, který se posléze proslavil po celém světě v unikátním kytarovém triu s Alem di Meolou a Johnem McLaughlinem. Camaróna později doprovázel i Pacův žák Tomatito, další flamenková legenda. Flamenco nuevo, to ovšem není jenom Camarón a jeho hudebníci, ale celá řada dalších jednotlivců a skupin, které využívají vlivu jazzu a rockové hudby, jako například skupina Radio Tarifa.
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
-
Alexandr Grin: Krysař. Magický příběh z pera solitéra ruské novoromantické literatury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.