Na Farmě vyrostlo Divadlo!
Hojně oceňovaný mezinárodní soubor Farma v jeskyni je u nás vidět spíše sporadicky. Patří totiž k divadlům, které jedno téma zkoušejí a studují daleko déle, než je obvyklé, a neztratí se ani v zahraničí. O to větší událostí je pak aktuální uvedení jejich nového projektu Divadlo / The Theater.
Farma v jeskyni je mezinárodní divadelní studio, seskupené okolo slovenského režiséra Viliama Dočolomanského. Těžko ho škatulkovat jako pohybové nebo taneční divadlo. Farma v jeskyni by nejspíš potřebovala hlubší kritéria hodnocení. Zaměřuje se totiž na tvorbu, vývoj a výzkum lidského výrazu. V jejich inscenacích se definují vztahy jako: já a ty, tělo a hlas, kultura a příroda, veřejnost a intimita, výzkum a tvorba. Studio hledá tělesnou artikulaci toho, co se slovem ani jiným médiem nedá vyjádřit - v inscenacích se moc nemluví, slova jsou pro jejich potřeby příliš plochá. Naopak choreografie ve spojení s hudební složkou bývá místy až explodující, živelná, ale ne náhodná.
Všem projektům Farmy v jeskyni předchází důsledné faktografické studium, jehož součástí jsou i studijní expedice. Např. kvůli inscenaci Sclavi / Emigrantova píseň odjel soubor na expedici do vesnic na východním Slovensku, kde sbíral příběhy a dopisy emigrantů od původního rusínského obyvatelstva. Jelikož hudba je jedním ze základních výrazových prostředků souboru, zkoumal se rovněž i hudebně-zvukový materiál zdejších starých vystěhovaleckých a rituálních písní. Kvůli Sonetům temné lásky - scénické koláži ze života básníka a dramatika Garcíi Lorcy - absolvoval soubor soustředění v Andalusii. Čekárna vznikala zase na železničním nádraží v Žilině, odkud ve své době odjížděly transporty do koncentračních táborů.
Nejnovější projekt souboru s prostým názvem Divadlo vznikal na ose Praha - severní Brazílie. Členové souboru podnikli dokonce dvě měsíční studijní cesty, na kterých se soustředili hlavně na rytmy a taneční kroky, které se zde zachovaly ještě z dob otroctví. Tradiční tanec, rytmické prvky či indiánské popěvky nejsou ovšem tupě kopírovány, nýbrž spíš předestilovány do dnešního divadelního jazyka. Živé perkuse zní naléhavě jako srdeční ozvy, skupinový tanec přirozeně strhává lidské tělo a přesto je zde místo pro ticho. Opět platí vše, na co jsme byly doposud u Farmy v jeskyni zvyklí - nejde ani tak o akademickou techniku, jako o duševní stav. Je to nesmírně poctivý, z potu, empatie a poznání vydřený divadelní tvar. Inscenace Divadlo více klade otázky, než-li by přinášela jednoznačné odpovědi. Svět je hra, svět je rozdělen na jeviště a hlediště, ale obětí hry jsou diváci i herci.
Farma v jeskyni existuje více než 8 let. Za tu dobu vytvořili "pouze" čtyři celovečerní představení. Zajděte na jediné z nich a pochopíte, že málo je někdy více. Není náhodou, že soubor se může pyšnit nebývalou řádkou prestižních domácích i zahraničních ocenění (m.j. Cena Alfréda Radoka, Cena Sazky a Divadelních novin, několik ocenění z Fringe festival v Edinburgu), ale i desítkami nabídek na zahraniční štace. Nejaktuálnější možnost zhlédnout Farmu v jeskyni máte na reprízách právě premiérovaného představení Divadlo / The Theater - 11. a 12. února v prostoru Preslova 9 na pražském Smíchově, kde vzniká ve spolupráci se Švandovým divadlem zcela nová divadelní scéna.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.