Můžeme alespoň zkoušet! Pro veřejnost ale zůstávají divadla zavřená i ve Francii

Divadlo je veřejnou scénou, financovanou z veřejných zdrojů. Na jistou podporu se tedy mohou spolehnout. Confinement, tedy lockdown, ve Francii prožívali v několika stupních. První byl ten jarní, kdy se naráz vše po celé zemi zavřelo. Zrušili představení a pozastavili ta, která nebyla ještě dokončená. A vše se pokusili přesunout na následující sezónu. Tím je třeba i inscenace Rémi. „V září divadlo prakticky normálně otevřeli,“ říká Juliette Wagman. Ovšem za přísných bezpečnostních opatření, které bedlivě dodržovali. Na konci října se ale situace ve Francii opět zhoršila, divadlo se proto muselo opět pro veřejnost zavřít.

Théâtre de Gennevilliers na předměstí Paříže|foto:Sami Benyoucef

„Rozdíl mezi zákazem loni na jaře a tím, který máme právě teď, je ten, že při tom prvním skutečně všichni opustili divadlo. A na kontroly docházel jen technický vedoucí a spolu s ním ředitel divadla Daniel Jeanneteau, který na jedná z teras zahradničí,” vysvětluje zástupkyně ředitele. 

Jak se taková divadelní scéna vyrovnává s pandemií ekonomicky? Juliette vysvětluje, že jejich scéna T2G se liší od jiných státních scén třeba svou velikostí a kapacitou sálů. Nelze se třeba srovnávat s divadlem Odéon, které je větší a vstupenka na představení je o dost dražší. Na rozdíl ale od soukromých divadel mohlo T2G čerpat podporu a svou produkci nezrušili. „Je mi skutečně moc líto soukromých scén, které musely zavřít a nemohly si dovolit platit své pracující,” říká Juliette Wagman. V Gennevilliers totiž naštěstí mohou alespoň částečně lidem zaplatit.