Morální úpadek v lesích nebo masová kratochvíle? Vydejte se s námi ke kořenům trampingu

Někdo by mohl namítnout, že dějiny trampingu napsal a vydal v roce 1940 už Josef Peterka zvaný Bob Hurikán. Jaké nové otázky dnes výzkum trampského hnutí nabízí?

Čtěte také

Čeští trampové táboří už druhé století. Obzor, kdo v očích nemá, nic nepochopil, zpívají

 „Výzkum trampingu má smysl, protože nám říká mnohé nejen o samotném hnutí, ale především o československé meziválečné společnosti,“ otevírá ArtCafé historik Jan Randák z Ústavu českých dějin FF UK v Praze. Randák je také jedním z pětice autorů, jimž nedávno vyšla v nakladatelství Academia publikace nazvaná Český tramping v časech formování a rozmachu. Svým výzkumem a texty do ní dále přispěli Jan Mareš, Jan Krško, Jan Špringl a Jan Pohunek.

Návaly v lesích

Čtěte také

Nejsou to vagabundi z hospody! Výstava boří mýty o trampech

„Dějiny trampingu Boba Hurikána je takový později často napodobovaný žánr osadopisu čili seznam osad a jejich historie, ale schází mu dobový kontext,“ doplňuje Randáka Jan Pohunek, vědecký pracovník Národního muzea.

„Tramping není lehké definovat. Třeba ve třicátých letech byl, na rozdíl od dnešních dní, masovým hnutím a jednalo se o synonymum sportovní aktivity vhodné pro kohokoliv,“ zdůrazňuje Randák a dodává: „Myslím si, že o subkultuře můžeme mluvit v prvním období ve dvacátých letech. Později se sami trampové začínají považovat za hnutí. Na konci třicátých let můžeme hovořit o volnočasové aktivitě a podle mě je otázkou, co měla tehdy společného se subkulturou.“ 

Politika u táborových ohňů?

„Domnívám se, že ve dvacátých a třicátých letech se velká část trampů o politiku nezajímala. Ale na rozdíl od současnosti nebo let poválečných existovala výrazná skupina trampů, kteří inklinovali k levici, až ke komunistické straně, a vnímali tramping jako jistou formu třídního boje mládeže,“ upřesňuje Pohunek v ArtCafé.

Jan Randák ho doplňuje: „Sám Bob Hurikán byl v zaměstnaneckému poměru k Jiřímu Stříbrnému, což byl představitel fašizujícího okraje tehdejší politické scény. V logice uvažování levicových trampů neexistoval nepolitický tramping, protože i ti proklamativně nepolitičtí podle nich nahrávali buržoaznímu řádu.“