Mirrored

(…) Otvírák The Poet Acts od Philipa Glasse a hned následující kus Moondoga se nesou v duchu rané generace západních minimalistických skladatelů, zatímco mladá Camille Pépin, jejíž impresionistická díla vycházejí z americké avantgardy 20. století, představuje přirozený protipól minimalistické klasice. Dílo Ryuichi Sakamota čerpá inspiraci z elektronické hudby a skladatelů, jako je John Cage, zatímco Opus X Leo Ferrého, i přes asketické podání stále hraje náladou na lehčí šansonovou notu. Zatímco tedy každý kus nabízí trochu jinou perspektivu, Wagner je svým podáním sólové pianistky spojuje a zdůrazňuje jejich nejjemnější nuance. Niternost podání podtrhnou poslední položky alba Mirrored. Skladba Six + Six od Melaine Dalibert i tiché přemítání Sylvaina Chaevaeu nazvané Mineral jsou tiché zvukové meditace kdy interpretka nechává každou notu napuštěnou směsí tesknosti i zasněnosti. Vybraná hudební média označují Vanessu Wagner za jednu z nejosobitějších a nejcitlivějších klavíristek současnosti. Poslech perfektně dramaturgicky i interpretačně zvládnutého alba Mirrored jim dává za pravdu. (…)