Minority Report

Na povídkách Philipa Kendrela Dicka si vylámali zuby už jinačí režiséři než Steven Spielberg: Ridley Scott (Blade Runner, 1982) a Paul Verhoeven (Total Recall, 1990) by mohli vyprávět, jak se přepracovává téma schizofrenie, paranoie a víry v boha v jednom devadesátiminutovém celuloidovém díle. Dick čerpal z vlastních feťáckých prožitků nejtěžšího kalibru, nedokázal na papír vypsat solidní příběhy, ale měl vždy co sdělit: v dnešní době populární pocit odcizenosti a zmatení. Přesto neměl nic společného s autory, kteří se v popisování feťáckých absťáků nebo nirván vyžívali, ať už šlo o spisovatele nebo zpěváky šedesátých a sedmdesátých let. Dick namísto nimrání v drogových halucinacích předběhl svou dobu tak rychle, že ho dnes poprávu nazýváme vizionářem, ačkoliv časy všeobecného požírání LSD již minuly a náboženství vzbuzuje spíš odpor než otázku, zda on skutečně existuje. Dick v drogách našel pravdu, pravda je bůh, ale když se vrátíme, náhle pravda není. Je proto nejlepším řešením žít v opojení? Spielberg teologické dilema neřešil. Upřímně řečeno, on neřešil ani Dicka a znalec by spisovatelův vliv mohl hledat s lupou, ačkoliv je pravda, že Minority Report je jednou z raných, a tudíž nezkoumavých Dickových povídek. Dickovo kouzlo nepochopené "uměleckosti" dozrálo až mnohem později, v knihách jako Muž z vysokého zámku, Marsovský skluz v čase anebo ve vlajkových lodích drog-fiction, Třech stigmatech Palmera Eldritche a Temném obrazu. Minority Report se oproti tomu v rukách zkušeného režiséra stává detektivním příběhem z nedaleké budoucnosti.

Tom Cruise ovládá počítač světelnými senzory|foto: Internet ,AFP

Vzhledem k tomu, že celý film není ani o hercích, ani o ději, jako spíš o Spielbergově citlivém pojetí budoucnosti, nemá smysl rozebírat průhledný a na dnešní podmínky snadno převoditelný příběh. Namísto jasnovidců zločinu dosaďme duševní poruchu, případně svědka odmítajícího vypovídat, a ejhle, z celého slavného sci-fi zbudou jen realisticky rozvedené prvky technologie. Spielberg do padesáti let (film se odehrává roku 2054) předvídá vlezlé pohyblivé reklamy, které se nejen objevují na krabici s křupkami (to je kritiky oblíbené místo, všimněte si), ale podle skenu očních duhovek oslovují kolemjdoucí jmény a jsou všude. Za druhé Spielberg prorokuje dálkové ovládání počítačů a zploštění jejich funkcí na čistě zábavní. A konečně za třetí Spielberg říká, že veřejná doprava ztratí spalovací motory v prospěch magnetických polí. Proč ne. Představa budoucnosti musí stát na pevných pilířích a režisér vymodeloval důvěryhodný svět beze stopy extravagance.

Cruisova postava po operaci očí|foto: Internet ,AFP

Z celého filmu je patrná nervozita režiséra z celku, který vytváří: Spielberg se, dámy a pánové, bál. Do příběhu zasadil trapné, divácky vděčné scény, jako jsou kupříkladu oči hrdiny kutálející se po šikmé ploše anebo požívání shnilého mléka z lednice, když vedle stojí láhev s čerstvým. Kino se při takových výstupech kupodivu zasmálo, ale celkově působily tendenčně, stejně jako výběr hlavního herce - Toma Cruise. Na režiséra musela zapůsobit jedině jeho hollywoodská sláva a vůle nenechat se zaskakovat v sebevražednějších scénách, protože Cruise opět s grácií obhajuje čestný titul největšího mimického dřeva v Hollywoodu. Stejně tak zůstávají potlačeni Max von Sydow či Collin Farrell a velmi rychle vystupuje na plátno důvod: Spielberg je dirigoval. Nechtěl sólistu, chtěl orchestr a dokázal osudy hlavních hrdinů rozpohybovat (opět) příliš tendenční filozofickou mašinérií. Máme předepsaný scénář pro život, nebo je náš život sledem náhodných událostí, které sami ovlivňujeme? Výsledná odpověď, společně s příšerným zakončením, za které by Spielberg dostal od soudnějších diváků krupobití kamenů, maličko zavání dickovskou neschopností najít správné řešení bez kladení dalších otázek. Bohužel není zřejmé, proč by se stejné etické konflikty měly řešit ve sci-fi filmu a proč je musí natáčet Mistr. Tečka.

To není reklama, takový záběr skutečně ve filmu je!|foto: Internet ,AFP

Dámy a pánové, Philip Kendrel Dick nepsal knihy, aby se lidé bavili a odpočinuli si. Dick je psal jako osobní zpověď, sděloval své strachy a rozséval nervozitu, temnotu, fatalističnost a sem tam i špetku naděje, ale rozhodně bychom při filmu podle jeho povídky neměli cítit, že v první řadě si režisér zvolil téma, které (opět) nepochopil. Steven Spielberg možná dokáže natočit technicky dobré sci-fi, ale už nechce být kosmonautem nebo lovcem dinosaurů. A to je škoda.

Související odkazy: oficiální stránka

Minority Report (Minority Report, USA 2002) Hrají: Tom Cruise (John Anderton), Colin Farrell (Ed Witwer), Samantha Morton (Agatha), Peter Stormare (dr. Solomon), Max von Sydow (Burgess); Scénář: Scott Frank, Jon Cohen podle povídky Philipa K. Dicka; Hudba: John Williams; Kamera: Janusz Kaminski; Režie: Steven Spielberg; 145 minut, titulky