Miloš Doležal: Dnes duše má je zahrada. Bohuslav Reynek, Suzanne Renaudová a zahrada v Petrkově
Několik zamyšlení z katalogu výstavy „Jdu prachu samotou s průhledy do zahrad“ humpolecké galerie 8smička připravil a slovem provází autor. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
V návaznosti na nedávné 130. výročí narození básníka, překladatele a výtvarníka Bohuslava Reynka (1892–1971) byla loni v červnu v humpolecké galerii 8smička uspořádána výstava, která odráží Reynka v dílech vnitřně spřízněných autorů. Během tří měsíců se stala jedním z nejúspěšnějších místních výstavních projektů.
V rozsáhlém katalogu se kromě textů samotného Bohuslava Reynka a rozhovoru s ním objevují také zamyšlení Josefa Kroutvora či Xaviera Galmiche nebo rozhovor s uznávaným výtvarníkem Balthusem. Jeden z autorů výstavy a editor katalogu, spisovatel a publicista Miloš Doležal, se tu mimo jiné zabývá geniem loci petrkovské zahrady. Tento poměrně divoký kus přírody přiléhá k petrkovskému zámečku, celoživotnímu sídlu a údělu Bohuslava Reynka i jeho rodiny. Dnes spadá Reynkův zámeček i se zahradou pod Památník národního písemnictví.
Bohuslav Reynek prožil v rodném Petrkově téměř celý svůj život. Jako překladatel a grafik úzce spolupracoval s vydavatelem Josefem Florianem, jehož edici Dobré dílo výrazně ovlivnil. Od roku 1923 pravidelně navštěvoval Francii, kde se v tomtéž roce seznámil se Suzanne Renaudovou (1889–1964), jejíž básnickou sbírku Ta vie est là... (Zde tvůj život...) přeložil. Renaudová se o tři roky později stala jeho ženou.
Ačkoli Reynkova počáteční básnická tvorba spadá do období avantgardy, sama je avantgardě vzdálená. Autor, stále ovlivněn hrůzami války, pracuje s motivy úzkosti, niternosti, venkovské přírody a katolické víry. Od konce dvacátých let se věnoval také malbě a grafice. Výtvarné práce pak byly pravidelně vystavovány v Česku i ve Francii.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Otokar Fischer: Karlštejn. Romantická komedie o porušení jednoho zákazu
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Dar osudu, Mrtvá a Mrtví se nevracejí – povídky nonkonformní spisovatelky Florbely Espancy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.