Miljenko Jergović: Sarajevské Marlboro

22. leden 2007

V cyklu Moderní povídka vysíláme pořad, který připravil olomoucký literární vědec Jiří Hrabal. Právě on totiž přeložil do češtiny povídky "Bosenský Ionac" a "Hrob" z knihy "Sarajevské Marlboro". Texty jsou dílem bosensko-chorvatského prozaika, básníka, dramatika a novináře Miljenka Jergoviće, autora již téměř dvou desítek knih, které patří bezpochyby k tomu nejlepšímu, co v době po rozpadu Jugoslávie na západním Balkáně vzniklo. Pořad s úvodním slovem Jiřího Hrabala natočil v brněnského rozhlasovému studiu režisér Petr Dufek.

Povídky Bosenský lonac a Hrob přeložil z knihy Miljenka Jergoviće olomoucký literární vědec a překladatel Jiří Hrabal. V úvodu pořadu z cyklu Moderní povídka vysvětluje:

"Ačkoli bylo někdejší Československo velmocí ve vydávání literatur bývalé Jugoslávie, současný stav v tomto ohledu není příliš utěšený. Čeští vydavatelé chrlící každoročně závratné množství "západní" literatury jako by na slovanský jih - snad s výjimkou literatury slovinské - poněkud pozapomněli. Příčina je zřejmě dvojí: jednak naše nakladatelské domy ještě stále dohánějí deficit ve vydávání "západní" literatury způsobený mnohaletou komunistickou cenzurou a jednak státy západního Balkánu nejsou schopny finančně podporovat své literatury v zahraničí tak aktivně jako státy západoevropské.

Jen tak si umím vysvětlit, proč ještě žádný český nakladatel nezačal vydávat dílo bosensko-chorvatského prozaika, básníka, dramatika a novináře Miljenka Jergoviće, autora již téměř dvou desítek knih, které patří bezpochyby k tomu nejlepšímu, co v době po rozpadu Jugoslávie na západním Balkáně vzniklo. Zatímco u nás vyšlo dosud jen pár časopisecky publikovaných povídek, Jergovićovy knihy byly již přeloženy do více než dvou desítek jazyků, dočkaly se celé řady domácích i mezinárodních literárních ocenění, některé z nich dosáhly i několikera vydání.

Miljenko Jergović se narodil v Sarajevu roku 1966, kde žil až do roku 1993. Na tamní univerzitě vystudoval filosofii a sociologii, poté začal pracovat jako novinář. Po šestnácti měsících strávených v obléhaném Sarajevu rodné město opouští a přesidluje natrvalo do chorvatského Záhřebu, kde pracuje jako spisovatel a novinář.

Ještě v Sarajevu vydal Jergović tři básnické knihy, už za svou prvotinu z roku 1988 Observatoř Varšava obdržel dvě domácí literární ocenění, avšak přelomovou se z hlediska ohlasu jeho díla stává povídková sbírka Sarajevské Marlboro, vydaná v Záhřebu v roce 1994. Tato kniha byla dosud publikována v 19 jazycích, jedná se tedy o jednu z nejpřekládanějších bosenských, resp. chorvatských knih vůbec.

Sarajevské Marlboro je cyklus třiceti kratších, bravurně vypointovaných povídek, které jsou propojeny týmž dějištěm, časoprostorem, jímž je Bosna, resp. Sarajevo v době války. Jednotlivé povídky jsou obydleny postavami, které představují nejrůznější lidské typy, jsou odlišné národnosti, přesvědčení či věku, společný jim je však osud: ocitli se nečekaně a nechtěně uprostřed války a jsou vůči tomuto dění zcela bezmocní. Už v této své první prozaické knize Jergović prokazuje, že je schopen utvářet postavy, které jsou živoucí a nabité emocionalitou, a to i přesto, že jsou nutně - jakožto výsledek povídkové črty - "nedokreslené".

Povídky jsou podány stylem a jazykem často dosti syrovým a neuhlazeným, jako by převzatým ze sarajevské každodenní mluvy, plným osobitého žargonu a kolokvialismů. Vyprávění má mnohdy blízko k reportáži - a právě tato syrovost a dokumentárnost podtrhuje přesvědčivost emocionální energie, jíž jsou jednotlivé postavy obdařeny. Emocionalita nás však nezavádí někam k hranici s patosem či kýčem, jak tomu někdy bývá u "válečných románů", Jergović zvlášť vypjaté scény depatetizuje a často i nečekaně shazuje prostřednictvím melancholické a posmutnělé ironie s typicky bosenským přídechem, jíž je protknuta celá sbírka.

Autor sám o této knize řekl: "Jsou to povídky o lásce, životě a strachu v obléhaném městě. Nechtěl jsem napsat válečnou knihu ani knihu o válce a už vůbec ne knihu, která by poukazovala na nesmyslnost války. Všechny takovéto knihy už byly podle mě dávno napsány. Psal jsem povídky o svém městě - protože jsem se bál, že Sarajevo přestane navždycky existovat - a o každodenním životě obyčejných lidí, kteří však byli v situaci, která zrovna obyčejná a všední není."

O Jergovićově povídkovém cyklu Sarajevské Marlboro bych se odvážil tvrdit, že je to jedna z nejlepších beletristických knih vypovídajících o válce v Bosně a zřejmě právě díky ní je dnes Jergović ve světě nepochybně nejznámějším současným bosensko-chorvatským autorem své generace."

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?