Milena Městecká: Soucit s oběťmi minulosti se vytrácí

9. květen 2018
Milena Městecká

Připomíná pochody smrti. Zjišťuje, kudy vedly, a chodí po jejich trasách.

V posledních měsících druhé světové války byli vězni z koncentračních táborů na pochodech smrti. Koncem dubna 1945 se během náletu podařilo uprchnout skupině lidických žen vězněných v Ravensbrücku. Do Nového Boru musely ujít téměř pět set kilometrů. „Víme, kudy prošly, někdy známe i vzpomínky na to, co se v těch místech dělo,“ říká Milena Městecká, která se po jejich cestě vydala už pětkrát. Letos připomněla pochod vězňů ze Sachsenhausenu, kteří lidickým ženám pomohli.

Chodíme kolem třiceti kilometrů denně, snažíme se spát venku. Já vždycky spím venku, už mě v tom dost lidí následuje. Ale nemůžeme se vůbec přiblížit jejich podmínkám. Ani se o to nesnažíme. Jen jim chceme vzdát úctu a připomenout jejich pochod tím, že jdeme na maximum. S tou zátěží, kdy si s sebou všechno nesete, jdete třeba čtrnáct dní ten nejdelší pochod, toho máte na konci opravdu dost.

Milena Městecká je přesvědčená, že si tak člověk může uvědomit něco, co by ho při běžném setkání u památníku ani nenapadlo. „Na každém kroku si něco uvědomujete a spojujete si to s tím, co je vám řečeno. Já na spoustě míst zastavuju a říkám, co se tam odehrálo: tady spadly bomby na vězně, třicet bylo na místě mrtvých, dvacet zraněných dobila SS stráž.“

František Tichý: Stál jsem před metafyzickým zlem, které jsem nedokázal pochopit

František Tichý

Tichého román Transport za věčnost byl vybrán jako nejlepší kniha pro děti a mládež v soutěži Magnesia Litera 2018.

Když se o pochody smrti začala zajímat, zarazilo jí, že se o nich moc nemluví. „Hrozně se vytrácí soucit s oběťmi minulosti. Lidé tím, jak žijí v míru, zapomínají na to, že i když je jim dobře, mají myslet na ty, kteří se tak dobře neměli a museli položit své životy,“ říká Milena Městecká. Co si myslí o nedávném výroku ústavního činitele, že tábor v Letech u Písku byl „neexistující pseudokoncentrák“? „Je to nepřípustné v teoretické rovině, ale bohužel už dávno je to přípustné v realitě. A připustili jsme to my, takže se musíme starat o to, aby se hranice zase zpřísnily.“

 

  • 20. století
  • Rozhovor
  • Hosté Vltavy