Mezopotámie
Střed mezi dvěma řekami Eufratem a Tigridem, řecky pojmenovaný Mezopotámie, přitahoval pozornost už v biblických dobách. Na jeho teritoriu rozkvétalo od 4. tisíciletí př. Kr. mnoho kultur, z nichž nejznámější jsou sumerská, babylonská (ve 2. a 1. tisíciletí) a souběžně s ní asyrská. Neustálé války a soutěžení o moc je však vyčerpávaly, až nakonec přivodily jejich zánik. Pro archeologii se toto území stalo objevem teprve v 19. století. Bylo odhaleno tajemství klínového písma a archeologické průzkumy jedné výpravy za druhou začaly rozlišovat jednotlivé vrstvy, svědčící o složitém historickém i kulturním vývoji celého území.
Cílem knihy Jeana-Jacquese Glassnera, vydané v nakladatelství Lidové noviny, je být pro nezasvěceného čtenáře, ale i znalce průvodcem po životě v Mezopotámii, zemi, jež patří mezi kolébky světových civilizací. Se systematickou stručností nás uvádí do problematiky dějin jejích zaniklých říší, jejich politického i společenského uspořádání, přibližuje nám tamní náboženský život a uměleckou tvorbu. Preferuje to podstatné, a hlavně ověřené průzkumem, to, co má celá tato oblast společné, protože od určitého data není chronologie historických událostí spolehlivě známa. Časový rámec tak zahrnuje dění od 34. století až po rok 539 př. n. l., což je doba svou délkou úctyhodná. Kniha je rozdělena do dvou bloků: první čtyři kapitoly se zabývají vším, co souvisí se zemí samotnou, tj. dějinami, zeměpisným přehledem, politikou, společenským uspořádáním a hospodářstvím.
Druhý blok - od 5. do 10. kapitoly - informuje o tehdejším člověku v prostoru a čase: jaké bylo jeho náboženství, písemnictví a tvůrčí schopnosti, co dělal ve volném čase, jak se oblékal, pečoval o své tělo, jaké bylo jeho soukromí. Dozvíme se např., že byl stvořen ke službě bohům, jak dokládají už sumerské příběhy či epos o Gilgamešovi, nebo že si kladl otázky o prostoru a čase. Pociťoval potřebu názorných map a jeho vědění se soustřeďovalo na soupisy. Svět byl chápán jako celek stvořený z pěti částí podřízených králi veškerenstva, vládci tzv. centra, což představovalo společenství zemí podřízených stejným zákonům. Je probráno také tehdejší písemnictví a vědění, především matematika, geometrie a astronomie spojená s astrologií, ale i lékařství, k němuž patřilo i zaříkání a jistý druh experimentu; na úroveň vědění byla povýšena i magie a věštectví.
Nemenší péče je věnována architektuře chrámů a paláců, malířství a sochařství, jež doplňují četné ilustrace. Kapitoly o soukromém životě a trávení volného času tuto malou encyklopedii starověké Mezopotámie uzavírají. V závěru najdeme ještě stručné životopisy panovníků a významných osobností, jmenný i věcný rejstřík a bibliografii, v níž najdou zájemci potřebné prameny k bližšímu seznámení s problematikou. Pozoruhodná kniha, kvalitně přeložená Jiřím Proseckým, je k tomu jistě lákavou inspirací.
Jean-Jacques Glassner: Mezopotámie, 312 stran, ISBN 80-7106-664-8, nakladatelství Lidové noviny 2004
Literární matiné je pořad, který na svých vlnách vysílá ČRo České Budějovice. Internetovou podobu celého pořadu najdete zde.
Nejposlouchanější
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.