Melody Gardot: Currency of Man

19. červenec 2016

„Existují dva druhy hudby. Jedna, která se na vás vrhne a druhá, která vás nechá vstoupit. Dávám přednost druhé variantě,“ říká americká zpěvačka Melody Gardot, která vystoupí ve Smetoanově síni Obecního domu v rámci festivalu Prague Proms. Představí zde repertoár ze svého alba Currency of Man, které vyšlo loni v květnu.

V kontextu zpěvaččiny diskografie znamená toto album vykročení zcela novým směrem: oproti předchozí, spíše smooth-jazzové produkci přirovnávané například ke zpěvačce Norah Jones, je mnohem drsnější, těžící z blues, gospelu, soulu a funku. Náměty písní se týkají většinou sociálních témat: rasismus, sociální nerovnosti, hladomor apod.

Zpěvačka Melody Gardot se narodila v New Jersey a většinu svého dětství prožila se svými prarodiči – její matka byla jako fotografka často na cestách. Na klavír se učila od devíti let a během dospívání hrávala v místních barech. Studovala módní návrhářství na filadelfské Community College, avšak zcela zásadní obrat přinesl rok 2003, kdy utrpěla vážné zranění při autonehodě a rok byla upoutána na nemocniční lůžko. Ve svých devatenácti letech se tak musela naučit znovu chodit a některé následky nehody nese dodnes. Jako součást dlouhodobé terapie jí bylo doporučeno, aby se věnovala hudbě.

Protože jí ale hlasité zvuky způsobovaly bolest, začala poslouchat spíše tiché, uklidňující skladby – například bossa novy saxofonisty Stana Getze, který patří spolu s Janis Joplin a Milesem Davisem k jejím velkým vzorům. Vleže na zádech se postupně zdokonalila ve hře na kytaru a začala skládat své vlastní písně, které se brzy dostaly do vysílání místního rádia. CD Currency of Man je jejím čtvrtým studiovým albem a Melody Gardot je autorkou všech písní.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.