Mečislav Borák, historik 20. století
Jsem vlastně samouk, přiznává jeden z nejvýraznějších českých historiků Mečislav Borák, ale hned k tomu dodává – má habilitace však byla naprosto profesionální, tedy v historickém oboru.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Známý historik, muzejník a vysokoškolský učitel, ale také žurnalista a scenárista profesor PhDr. Mečislav Borák, CSc., pochází ze Vsetínska. Po studiu žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze se v roce 1969 vrátil na Ostravsko, ale protože se nechtěl jako začínající novinář podílet na nastupující „normalizaci“, nastoupil jako psycholog a sociální pracovník v ostravském družstvu Zlatník.
V roce 1972 však získal na své alma mater doktorát filozofie za práci z dějin katolického tisku v českých zemích, což tehdy rozhodně nebylo preferované téma. Od poloviny 70. let pracoval jako historik nejnovějších dějin ve Slezském muzeu v Opavě a poté ve Slezském ústavu ČSAV v Opavě, kde na sklonku 80. let získal vědeckou hodnost kandidáta historických věd za práci o protifašistickém odboji na Těšínsku. "K intenzivnímu zájmu u tuto část dějin 20. století mě tak trochu přivedly i dramatické události v rodině," vypráví Mečislav Borák.
Po listopadu 1989 přednášel postupně na Ostravské univerzitě, Slezské univerzitě v Opavě a Univerzitě Palackého v Olomouci, kde se v roce 2001 habilitoval. Od roku 2000 začal spolupracovat s Centrem pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí 2. světové války a v roce 2004 nastoupil na Filozoficko-přírodovědeckou fakultu Slezské univerzity v Opavě, kde byl v roce 2009 jmenován profesorem československých a českých dějin.
"Z některých mých studentů budou zanedlouho mí vědečtí kolegové, a to vůbec není špatný pocit," upozorňuje prof. Borák. Velmi intenzivně se zabývá taky historií židovských transportů a emigrací Židů za 2. světové války, tento zájem jej nečekaně dovedl například až na Mauritius. Dalším velkým tématem českého historika jsou represe vůči československým občanům na území Sovětského svazu.
Mečislav Borák, autor více než dvou desítek historických knih, skládá dějinný obraz 20. století prostřednictvím stovek konkrétních osobních příběhů. Prochází archivy, vyhledává poslední pamětníky, listuje v rodových kronikách. "Baví mě to, a navíc cítím, že dělám něco, co má smysl," říká vážně a s nadhledem dodává, že kolegové mu říkají mrtvolkář. "Do archivu se zavírám rád," přikyvuje prof. Borák, "ale v létě jsem například s přáteli absolvoval pouť do Santiaga de Compostela."
V současné době pracuje Mečislav Borák v Ústavu středoevropských studií Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě a nadále působí ve Slezském zemském muzeu i v pražském Centru pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí 2. světové války.
Nejposlouchanější
-
Případy Sherlocka Holmese, otce Browna, slečny Marplové a dalších anglických detektivů
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Jak zachránit beznadějně zadlužené panství?
-
Jan Štifter: Světlo z Pauliny. Příběh o ztrátě domova a vykořenění
-
Hedvika. Můžete mít mladší rodiče, než jste vy sami? Poslechněte si parodii Karla Poláčka!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.