Maryša se vrací už pojedenácté na prkna Národního divadla
Pražské Národní divadlo inscenuje už pojedenácté v řadě Maryšu, vrcholné dílo českého divadelního realismu. Po Janu Antonínovi Pitínském, který Maryšu režíroval v roce 1999, se hry chopil Jan Mikulášek ve spolupráci s dramaturgy Martou Ljubkovou a Janem Tošovským.
Více než sentimentální vzpomínkou na zašlé časy, kdy lidé nosili kroje, je Maryša bratří Mrštíků zprávou o neutěšených mezilidských vztazích. Maryša otráví Vávru jedem nasypaným do kávy. Je jen málo těch, kteří by příběh venkovské dívky, která je donucena ke sňatku se starším vdovcem a kterou neštěstí přivede až k vraždě, neznali. Podle režiséra Jana Mikuláška ale stojí za to vyprávět ho znovu, protože podává zprávu o neútěšných vztazích mezi lidmi, o omezenosti, sobeckosti a nenávisti.
„V Maryše jsou vztahy mezi hlavními postavami dost vyhrocené. A my se skrze tento motiv pokoušíme přemýšlet o tom, zda jsme se za těch sto let někam posunuli, zda jsme se jako lidé změnili. To vedle příběhu hlavní postavy je pro nás klíčové téma,“ uvedl k inscenaci režisér Jan Mikulášek.
Inscenace Jsme v pohodě na Nové scéně ND: vysmívá se homofobii i rozmlžené sexuální identitě
Provokativní komedii „Jsme v pohodě“ současného amerického dramatika Paula Rudnicka uvede dnes v premiéře Národní divadlo v Praze. První činoherní premiéru letošní sezony režíruje Braňo Holiček.
Jan Mikulášek se rozhodl, že v inscenaci nebude příliš tematizovat folklorní prvky. Jedny z mála stylizovaných prvků, které by k nějaké lidové tradici mohly odkazovat, jsou masopustní masky.
„Chtěli jsme vyzvednout univerzální téma toho textu. Kdybychom ho zasadili do konkrétního prostředí, tak bychom o obecnou výpověď přišli. Navíc mám pocit, že folklor dnes působí konejšivým dojmem. My se ale v naší inscenaci snažíme jít proti srsti,“ dodal Jan Mikulášek.
Vrcholné dílo českého realismu Aloise a Viléma Mrštíkových vstoupilo na česká jeviště poprvé v roce 1894. Dodnes neexistuje žádné kritické vydání tohoto dramatického textu a původní verze hry se až do dneška často měnila. Vzniklo tak několik variant v různých vydáních.
„V archivu Národního divadla je uchovaná původní nápovědní kniha. Já jsem chtěla, abychom začali právě s ní a Jan Mikulášek s tím souhlasil. Hodně jsme ji ale krátili. Scénických poznámek v ní bylo hojně, a to proto, že koncem 19. století, kdy hra vznikla a byla inscenovaná, autoři co nejpřesněji předepisovali, kde, co a jak se odehrává. Ale některým postavám jsme dali do úst scénické poznámky, které charakterizují prostředí, v němž se děj odehrává,“ vysvětluje dramaturgyně Marta Ljubková.
Představitelkou Maryši je Pavla Beretová. Setkání s touto postavou pro ni bylo překvapivé. Během zkoušení postupně odhalovala skryté významy mnohovrstevnatého příběhu. Společně s Pavlou Beretovou v inscenaci Maryša účinkuje David Prachař jako Vávra, Vladimír Javorský jako Lízal, Taťjana Medvecká jako jeho žena, Matyáš Řezníček jak Francek nebo Martina Preissová jako Strouhalka.
