Martin Wihoda: Proč a jak zanikla Velká Morava?

Martin Wihoda
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Martin Wihoda

„To je zásadní otázka pro pochopení všech procesů, které formovaly podobu dnešní střední nebo středovýchodní Evropy,“ říká historik prof. Martin Wihoda z brněnské Masarykovy univerzity.

„Druhá otázka, neméně zásadní, zní: Co se dělo po pádu Velké Moravy? Zásluhou výzkumů archeologa prof. Jiřího Macháčka a jeho týmu se ukazuje, že život tam neustal, ale v sousedství Pohanska u Břeclavi se vytvořil prostor, kde docházelo k obchodní výměně. Avšak s kým a za jakých podmínek? Další velkou záhadnou je, na čem a jak se zformovali Velkomoravané a proč jim začali vládnout Mojmírovci. Jaký byl zdroj jejich příjmů, který jim mohl zajistit zdroj cenných komodit, aby se mohli připodobnit svým vzorům na západě ve franské říši? Poloha sídel na řece Moravě i krátké zmínky v pramenech napovídají, že výraznou položkou v životě Moravanů, Mojmírovců, byl obchod s otroky. Nejspíš i na obchodu s otroky vyrostla i celá velká sláva Velké Moravy,“ konstatuje historik, který se věnuje především evropeizaci střední a středovýchodní Evropy v době raného a vrcholného středověku a který o raných dějinách Moravy a Čech vydal řadu knih.

Martin Wihoda na pouti do Compostely

„Obchod s otroky byl zároveň velmi křehkou položkou, protože stačilo jen přerušit obchodní cesty – a to by vysvětlovalo, proč Velká Morava zmizela z mapy tak náhle a překvapivě,“ dodává prof. Wihoda k zániku politického útvaru, o němž kolem roku 906-7 mizí jakékoliv zmínky v dobových písemných dokumentech. Archeologové a historikové dnes pracují na základě archeologických nálezů i s hypotézou,  že k zániku Velké Moravy nemusel vést jen nájezd Maďarů, ale i vzpoura samotných Moravanů proti vládnoucímu rodinnému klanu.

Novodobé zkoumání vyvrací tradované představy o Velké Moravě jako „státu“ či dokonce „prvním společném státu předků dnešních Čechů a Slováků“, které byly ideologicko-politickým konceptem potřebným jak při vzniku samostatného Československa, tak během další existence společného státu. „Po rozdělení Československa přestala být Velká Morava především v ČR historickým tématem státní důležitosti,“ říká prof. Martin Wihoda. Na jedné straně to vedlo k odpolitizování vědeckého bádání, na druhé však i k poklesu státního zájmu na těchto výzkumech. „Dnes žádná velká zkoumání Velké Moravy z pohledu historického vlastně neexistují. Naštěstí výzkum Velké Moravy zachraňují archeologové,“  konstatuje historik. Jejich významné objevy shrnuje například publikace Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi (2016).

K významu vědeckého bádání o kulturních kořenech naší existence prof. Martin Wihoda zdůrazňuje:

Dnes bychom si měli položit otázku, jestli nám naše minulost něco říká o smyslu našich dějin. A domnívám se, že nám říká něco velmi podstatného: Při pohledu do minulosti zjistíme, že nejlépe se v tomto prostoru žilo, když byli Češi nebo Moravané obklopeni spojenci a přáteli. Naopak nejhůře se tu žilo, když byl tento prostor rozdírán, devastován různými animozitami, nepřátelským nacionalismem, nenávistí k sousedům. Z toho si můžeme vzít poučení. Domnívám se, že toto by mohl být i smysl českých dějin, smysl našeho snažení a bytí, abychom těmito přáteli byli obklopeni i dnes.