Martin Smolka: Hudba je mizerný vypravěč čehokoliv nehudebního

Martin Smolka: Nagano
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Martin Smolka: Nagano

Operou o třech třetinách a prodloužení Nagano způsobila kdysi dvojice Smolka/ Dušek ve Stavovském divadle senzaci, ale i pohoršení ochránců důstojnosti Zlaté kapličky.

Po patnácti letech se Nagano dostalo ve vltavském Kánonu 100 do první desítky oper zkomponovaných za století od vzniku Československa. O jeho Bludišti seznamů, které se hraje v pražském divadle Alfréd ve dvoře, se mluví jako o jedné z nejlepších současných českých oper.

Nagano vzešlo z nápadu Jaroslava Duška, který pro něj nadchnul spoustu lidí.

Od začátku jsme tvrdili, že je to antiopera. Projekt vznikl spojením tvůrčích energií jako výrazné divadlo, ve kterém to tepalo životem. Publikum se dokonce smálo, což běžně v opeře nezažijete. Hudbu jsem napsal tak, aby sloužila celku plnému zdravých narušitelů operního zaběhnutí.

Svou zatím poslední operu Bludiště seznamů vytvořil Martin Smolka společně s režisérem Jiřím Adámkem. „Potkali jsme se v zájmu o slovo. Nejen o jeho význam, ale také o zvuk. Řeč má široké možnosti stylizace: rytmizování, rychlost, intonace, křížení hlasů…“

„Ke svým skladbám přišívám poetické průvodce. Někomu můžou s poslechem pomoci, jiní je vůbec nečtou.“ V těchto malých návodech ke snění jsou představy - často absurdní a různě posunuté, kterými si při komponování pomáhá. Zda v hudbě nakonec doopravdy jsou, o tom, jak říká, nemá důkazy.

Hudba sama je nemotora a mizerný vypravěč mimohudebního obsahu. Je opravdu sporné, nakolik je poselství vyjádřené například v titulu skladby skutečně v hudbě přítomné a nakolik tuto část sdělení vytvářejí jiné věci jako třeba informace v koncertním programu. Existuje spousta neúčinných pokusů o angažovanost v hudbě.

„Pro skladatele je důležité všímat si toho, co a čím se hudba vyjadřuje. Ne náhodou některé osobnosti v důsledku událostí roku 1968 opustily složitý, nepřehledný jazyk avantgardy a začaly psát obyčejné písničky, aby dosáhly politické důraznosti. Není vlastní každému skladateli, a mně rozhodně ne, burcovat v lidech svědomí. Myslím, že naším úkolem je vejít do hlubiny, vést k zastavení a přemýšlení.“

Má hudba potřebuje dlouhý čas. Po první minutě je potřeba odsedět si její zrání v soustředěném poslechu, aby mohla zapůsobit v plné intenzitě, která v ní, jak doufám, je.

Martin Smolka komponuje především pro zahraniční festivaly a ansámbly. Jeho operu Bludiště seznamů po posledních třech provedeních v divadle Alfréd ve dvoře natočí Český rozhlas.