Martin Prokeš: Festival je alchymie
Lípa Musica letos po šestnácté naplňuje hudbou sály a prostory sakrálních staveb na obou stranách českoněmecké hranice.
Více než dvacet festivalových koncertů se koná od září do listopadu na devatenácti místech Českolipska, v krajích Ústeckém a Libereckém a v německém Sasku.
Festival začínal jako duchovní, ale během let dospěl k žánrově pestřejší nabídce, ze které si může vybrat každý, kdo hledá hudební zážitek. Navíc se dostane na zajímavá místa regionu, kam organizátoři publikum svážejí festivalovými autobusy.
„Dramaturgicky je to to úplná alchymie, krom našich přání a tipů musíme zohlednit časové možnosti interpretů, ale i klimatické podmínky či to, zda se v kostele dá zatopit nebo rozsvítit. Zvažujeme, jaká hudba se do prostoru hodí i zda musí odpovídat požadavkům liturgie.“
„Letos konečně roztály ledy i na německé straně hranic, kde se zprvu naše koncerty setkávaly s malou odezvou. Ze začátku přišlo pět až dvacet lidí a spíše se divili, co si to ti Češi vymysleli, proč nám sem dovážejí umění. Chce to ale vytrvat a postupně přesvědčit.“
„Když pak do Johanniskirche v Žitavě přišlo 200 Čechů a 200 Němců a po koncertu se pomodlili ve společné česko-německé bohoslužbě, všichni cítili, že se stalo něco výjimečného. Síla hudby jako prostředku spojujícího lidi, je obrovská. Díky hudbě jsme už vlastně taková početnější rodina.“
„Pokud si něco vymyslíme, musíme si na to také sami najít peníze, nemáme finanční jistotu, jsme spolek pro duchovní hudbu Arbor, každý ročník festivalu má sice lepší renomé, ale vždy tvoříme rozpočet znovu od začátku.“
Lípa Musica oživuje kulturní identitu regionu, o kterém panují předsudky, že k němu obyvatelé od doby poválečného vysídlení nemají vztah. Pravdivost tvrzení vyvrací už široká podpora, které se ze strany místních lidí těší. „Když jsem s festivalem v roce 2000 začínal, nedokázal jsem si představit, kolik radosti může přinést. Vše, co skrze Lípu Musicu přichází, přijímám s velkou pokorou.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.